World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Katastrofy
Letecká doprava

Přistání bez druhé šance. Altiport Courchevel je nejnebezpečnějším letištěm Evropy

Ve výšce přes dva tisíce metrů, obklopené štíty francouzských Alp, leží letiště, kde piloti nemají prostor na chybu. Strmá dráha, optické klamy a nulová možnost opakovat přiblížení dělají z přistání v Courchevelu manévr, který vyžaduje po pilotech maximální soustředění.
3 minuty
 
FOTO: Martin PUTZ, Wikimedia Commons, CC 3.0

autor

Tereza Komárková

27. února 2026

Reklama
Reklama

Již od roku 1962 slouží letiště v Courchevelu jako rychlá vstupní brána do horského střediska, kam by se jinak cestovalo dlouhé hodiny po klikatých silnicích. Ve výšce 2 008 metrů nad mořem vzniklo dle BBC jedno z prvních horských letišť svého druhu. Jde o místo, kde technika a lidský um čelí nekompromisní drsné přírodě.

Altiporty (malá horská letiště určená pro letadla a vrtulníky) se od běžných letišť liší zásadní věcí, jejich ranveje kopírují terén. V Courchevelu má velmi krátká dráha (pouhých 537 metrů) extrémní sklon 18,6 procenta, jeden z nejprudších na světě.

Letadla zde přistávají výhradně do kopce a vzlétají z kopce dolů. Při dosednutí musí piloti maximálně zpomalit a zkrátit tak co nejvíce dojezd, zatímco při startu gravitace dodává potřebnou rychlost. Teoreticky jde o chytré řešení horských podmínek, v praxi však stačí drobný omyl a prostor pro nápravu neexistuje.

Pravidlo je v horách neúprosné. Jakmile pilot zahájí finální přiblížení, musí přistát. Go-around, tedy přerušení přistání a opětovný okruh, zde není možný. Letiště je sevřeno horami a hlubokými údolími.

Dráha se před přilétajícím letadlem zvedá jako ledová zeď a může vyvolat optický klam. Piloti mají pocit, že jsou výš, než ve skutečnosti jsou, a instinktivně klesají níž. Právě tato dezorientace patří mezi největší rizika.

Nehody jsou časté

Historie potvrzuje, že i zkušené posádky zde mohou chybovat. Například v srpnu 2021 narazil letoun Piper PA-46 při přiblížení do náspu a po nárazu začal hořet; nehoda si vyžádala jednu oběť.

V únoru 2024 havaroval Pilatus PC-12, který při přistání vrazil do sněhové bariéry a při nárazu přišel o část křídla. A už v roce 2019 skončil další Piper PA-46 v závěji poté, co dosedl příliš pozdě, jen shoda okolností tehdy zabránila tragédii.

Přistání v Courchevelu je tak kombinací fyziky, zkušeností a chladné hlavy. Každé procento sklonu mění „efektivní“ délku dráhy, každá vteřina rozhoduje o tom, zda let skončí bezpečně, nebo v troskách.

V prostředí, kde luxusní chalety (rekreační horské chaty v alpském stylu) stojí jen pár minut od ranveje, se odehrává denodenně jeden z nejodvážnějších leteckých manévrů Evropy. A piloti musí mít neustále na mysli, že tady druhá šance prostě neexistuje.

Zdroj: BBC, Financial Times

Nenechte si ujít
Reklama
Další články