World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Historie a záhady
Dějiny lidstva

Tajemné mumie z čínského pohřebiště pocházejí z raného holocénu

Do původu tajemných mumií, které byly nalezeny na starodávném hřbitově Xiaohe v Číně, vnesli světlo archeologové z Ťilinské univerzity. Šlo prý o lovce a sběrače žijící v oblasti uvedeného hřbitova před více než 9000 lety v holocénu, tedy v éře před zemědělskými komunitami v době bronzové.
2 minuty
 
FOTO: Michael Kan, Wikimedia Commons, CC 2.0

autor

Tereza Komárková

18. května 2026

Reklama
Reklama

Původ nejstarších obyvatel čínského Sin-ťiangu, ležícího v srdci vnitřní Asie, patří podle časopisu Nature dlouhodobě mezi nejdiskutovanější témata archeologie a historie lidstva. Vědci se po desetiletí přou nejen o to, odkud tito lidé přišli, ale také jakými jazyky mluvili.

Oblast dnešního čínského regionu Sin-ťiang je obklopená horami, které lokalitu prakticky zcela izolují. Původní lidská činnost zde byla datována na základě archeologických prací do doby nejméně před 40 000 lety.

Různé vědecké týmy zde objevily stovky lidských ostatků, které mumifikovala vyprahlá, studená a slaná půda. Tito lidé s výrazně dlouhým nosem a hnědými vlasy byly pohřbeni v unikátních hrobech, v obrácených lodích.

Našly se zde také tkané a vlněné oděvy, bronzové artefakty, ostatky dobytka, ovoce, pšenice, ječmen a další důkazy o jejich činnosti. Vědci nevěděli, odkud tito lidé pocházejí.

Nedávný genetický výzkum analyzoval ostatky několika lidí z období mezi lety 3000 až 1700 př. n. l., nalezené v oblastech Džungarské a Tarimské pánve. Jde o nejstarší dosud objevené lidské pozůstatky v severní a jižní části Sin-ťiangu.

Výsledky výzkumu ukázaly, že lidé z Džungarské pánve měli původ převážně spojený s afanasjevskou kulturou, která je často spojována s ranými indoevropskými populacemi. Obyvatelé Tarimské pánve však byli geneticky téměř zcela izolovanou místní populací bez výrazné příměsi okolních skupin.

Znali základy zemědělství

Vědci navíc objevili v zubním kameni některých mumií důkazy o konzumaci mléčných výrobků, což naznačuje, že obyvatelé oblasti již tehdy znali pastevectví a dokonce chovali dobytek.

Studie tak zpochybňuje starší teorie o původu slavných tarimských mumií. Dříve se předpokládalo, že šlo o pastevce patrně tocharského původu nebo o migranty z oblastí Střední Asie.

Přežili uprostřed pouště

Nová data ale naznačují, že první společnosti v Tarimské pánvi vznikly spíše z izolované místní populace, která postupně převzala zemědělské a pastevecké znalosti od svých sousedů. Právě díky tomuto "know-how" se v této době lidé dokázali usadit a přežít v nehostinném prostředí pouště Taklamakan.

Zdroj: Nature, Discover

Nenechte si ujít
Reklama
Další články