World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Historie a záhady
Dějiny lidstva

Monogamii nepreferovali civilizace kvůli lásce nebo klidu ve společnosti. Rozhodovalo dědictví a půda

Monogamní svazek je dnes v západním světě považován za samozřejmost. Často se přitom traduje, že se tento model prosadil proto, aby omezil násilí mezi muži na minimum, zvýšil celkovou stabilitu společnosti a přispěl k větší rovnosti.
4 minuty
 
FOTO: Patou Ricard, Pixabay

autor

Marek Kuřina

28. února 2026

Reklama
Reklama

Nový výzkum vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích však tuto představu zpochybňuje. Podle jejich závěrů hrály klíčovou roli mnohem pragmatičtější důvody jako byl majetek, vlastnictví půdy a dědictví.

Studie publikovaná ve vědeckém časopise "Proceedings of the National Academy of Sciences" analyzovala etnografická data téměř dvou set společností z různých částí světa, konkrétně od lovecko-sběračských komunit až po zemědělské civilizace.

Vědci porovnávali dvě hlavní teorie vysvětlující nástup monogamie. První předpokládá, že monogamní svazek snižuje počet „nezadaných“ mužů, a tím omezuje konflikty a násilí. Druhá teorie klade důraz na ekonomiku, kdy se s rozvojem zemědělství a soukromého vlastnictví půdy stalo zásadní otázkou to, komu majetek připadne.

Výsledky výzkumu ukazují, že právě druhý faktor měl mnohem větší váhu. V prostředí, kde byla půda vzácným a cenným zdrojem, se její dělení mezi více potomků z různých manželství stávalo problémem. Monogamie tak představovala efektivní způsob, jak udržet majetek pohromadě a předat jej bez problémů jasně definovaným dědicům. Jinými slovy šlo o kontrolu vlastnictví a zachování rodového bohatství.

Svazky upevňoval majetek

Naopak předpoklad, že monogamie primárně přispívala ke společenskému klidu, se v datech nepotvrdil tak jednoznačně. Vývoj různých systémů manželských svazků souvisel podle autorů studie především s materiálními podmínkami a ekologickým tlakem, nikoli s abstraktní snahou o morální nebo sociální harmonii.

Závěry výzkumu nepředstavují hodnotový soud nad současnými vztahy. Spíše nabízejí nový pohled na historické mechanismy, které formovaly lidské společnosti. Ukazují, že i tak intimní instituce, jakou je manželství, může mít kořeny v ekonomice a boji o omezené zdroje. Monogamie tak možná není romantickým ideálem, ale výsledkem dávného rozhodování o tom, kdo po kom zdědí pole.

Křesťanství prosazovalo monogamii

Přitom z biologického hlediska není člověk jednoznačně ani striktně monogamní, ani zcela promiskuitní druh. Antropologické a evoluční studie ukazují, že lidské chování se pohybuje někde mezi těmito dvěma extrémy.

Lidé mají schopnost vytvářet dlouhodobé párové vazby, což je výhodné například pro společnou péči o potomky, ale zároveň u nich existuje i tendence k mimopárovým vztahům. Výzkumy z různých zemí naznačují, že k nevěře se alespoň jednou v životě přizná přibližně 20–25 % mužů a 10–15 % žen, i když skutečná čísla mohou být vyšší.

Historicky přitom monogamie nebyla univerzální normou. V mnoha tradičních společnostech byla běžná polygamie, nejčastěji ve formě polygynie, kdy měl jeden muž více manželek. Antropologické přehledy naznačují, že v určité formě byla polygynie povolena nebo tolerována ve většině historických kultur, i když si ji v praxi mohli dovolit spíše bohatší muži. Naopak přísná monogamie se výrazněji prosadila až v některých pozdějších civilizacích, zejména v Evropě.

Velkou roli v tom sehrálo náboženství. Například v tradici Římskokatolické církve se postupně prosadil model manželství mezi mužem a ženou jako ideální a morálně správná forma vztahu. Tento důraz má kořeny už v textech Bible, kde se manželství chápe jako jedinečný svazek dvou lidí opačného pohlaví. Křesťanství tak během středověku významně přispělo k tomu, že monogamie byla v Evropě nejen normou, ale také právně vyžadovaným standardem.

Zdroj: Proceedings of the National Academy of Sciences, Jihočeská univerzita

Nenechte si ujít
Reklama
Další články