World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Historie a záhady
Dějiny lidstva

Historici označují tento rok za nejhorší v dějinách lidstva. Hlad a zima byly jen začátek

Pokud byste si mohli vybrat, kdy se narodit, rok 536 našeho letopočtu by pravděpodobně nebyl tou nejlepší volbou. Podle řady historiků a klimatologů šlo o jednu z nejtemnějších a nejnáročnějších etap, které lidstvo kdy zažilo.
3 minuty
 
FOTO: Julius Silver, Pixabay

autor

Marie Slováková

03. února 2026

Reklama
Reklama

Co se vlastně tehdy stalo? V prvních měsících roku 536 došlo k obrovské sopečné erupci, pravděpodobně na Islandu nebo v jiném odlehlém regionu. Mrak sopečného popela se dostal do atmosféry a podle magazínu Science na více než 18 měsíců doslova zatemnil Slunce nad velkou částí severní polokoule.

Podle dobových záznamů sluneční světlo během tohoto období připomínalo i v poledne spíše mdlé světlo Měsíce než jasný den, a mnohé oblasti Evropy, Asie či Blízkého východu byly ponořeny do šera, které se zdálo nekonečné.

Tato změna měla dramatické následky. Teploty během léta klesly o 1,5 až 2,5 °C pod běžné hodnoty, což bylo dost na to, aby obilná pole zůstala suchá a zcela neúrodná. V některých oblastech dokonce v létě sněžilo, což byl pro tehdejší zemědělské společnosti katastrofální zážitek.

Kvůli nedostatku slunečního svitu se fotosyntéza výrazně zpomalila a neúroda se začala šířit napříč kontinenty. Potravní řetězce se začaly hroutit od samotného základu, protože mořský plankton ubýval, suchozemská vegetace chřadla a býložravé druhy zvířat bojovaly o přežití.

Hladomor, nemoc a dlouhodobé následky

Důsledky „vulkanické zimy“ se neomezily jen na tmu a chlad. Malá úroda způsobila rozsáhlé hladomory, které sužovaly velké části obyvatelstva. Nedostatek jídla vedl k oslabení lidí, kteří se pak hůře bránili různým nemocem.

V roce 541 vypukla pandemie dýmějového moru, známá jako Justiniánský mor, která si podle odhadů vyžádala životy až poloviny obyvatel tehdejší Byzantská říše a dále prohloubila utrpení celé lidské populace.

Města se během této šíléné doby vylidňovala, obchodní cesty nefungovaly a nedostatek pracovních sil vedl k hospodářskému úpadku. Lidé žili v neustálém strachu z nákazy, nemocnice ani účinná léčba tehdy vůbec neexistovaly a mrtví byli často pohřbíváni ve spěchu nebo zůstávali zcela bez pohřbu.

Vliv na podnebí a společnost pak přetrval řadu let. Vlastně se jednalo o počátek dlouhého období klimatické nestability a hospodářského úpadku, které některé badatele vede považovat toto období za skutečnou „dobu temna“ v dějinách civilizace.

Ekonomický rozvrat

Rok 536 n. l. se stal jedním z nejtragičtějších období v lidských dějinách kvůli souběhu několika ničivých faktorů. Zmíněná masivní sopečná erupce, která vyvrhla do atmosféry obrovské množství prachu a síranového aerosolu, způsobila na minimálně další dva roky výrazné ochlazení klimatu.

Tento náhlý pokles teplot vedl nejenom k rozsáhlé neúrodě a masivním hladomorům, ale i k ekonomickému rozvratu tehdejších společností. Následky těchto událostí byly dlouhodobé. Ovlivnily demografii, hospodářství i vývoj civilizací na celé generace.

Podle některých historiků a vědců proto nebyl rok 536 n. l. jen dalším nepříjemným rokem. Byl to bod zlomu, který změnil běh lidské historie a ukázal, jak je lidská společnost zranitelná vůči přírodním katastrofám.

Zdroj: Science, Forbes 

Nenechte si ujít
Reklama
Další články