Co se vlastně tehdy stalo? V prvních měsících roku 536 došlo k obrovské sopečné erupci, pravděpodobně na Islandu nebo v jiném odlehlém regionu. Mrak sopečného popela se dostal do atmosféry a podle magazínu Science na více než 18 měsíců doslova zatemnil Slunce nad velkou částí severní polokoule.
Podle dobových záznamů sluneční světlo během tohoto období připomínalo i v poledne spíše mdlé světlo Měsíce než jasný den, a mnohé oblasti Evropy, Asie či Blízkého východu byly ponořeny do šera, které se zdálo nekonečné.
Tato změna měla dramatické následky. Teploty během léta klesly o 1,5 až 2,5 °C pod běžné hodnoty, což bylo dost na to, aby obilná pole zůstala suchá a zcela neúrodná. V některých oblastech dokonce v létě sněžilo, což byl pro tehdejší zemědělské společnosti katastrofální zážitek.
Kvůli nedostatku slunečního svitu se fotosyntéza výrazně zpomalila a neúroda se začala šířit napříč kontinenty. Potravní řetězce se začaly hroutit od samotného základu, protože mořský plankton ubýval, suchozemská vegetace chřadla a býložravé druhy zvířat bojovaly o přežití.
Hladomor, nemoc a dlouhodobé následky
Důsledky „vulkanické zimy“ se neomezily jen na tmu a chlad. Malá úroda způsobila rozsáhlé hladomory, které sužovaly velké části obyvatelstva. Nedostatek jídla vedl k oslabení lidí, kteří se pak hůře bránili různým nemocem.
V roce 541 vypukla pandemie dýmějového moru, známá jako Justiniánský mor, která si podle odhadů vyžádala životy až poloviny obyvatel tehdejší Byzantská říše a dále prohloubila utrpení celé lidské populace.
Města se během této šíléné doby vylidňovala, obchodní cesty nefungovaly a nedostatek pracovních sil vedl k hospodářskému úpadku. Lidé žili v neustálém strachu z nákazy, nemocnice ani účinná léčba tehdy vůbec neexistovaly a mrtví byli často pohřbíváni ve spěchu nebo zůstávali zcela bez pohřbu.
Vliv na podnebí a společnost pak přetrval řadu let. Vlastně se jednalo o počátek dlouhého období klimatické nestability a hospodářského úpadku, které některé badatele vede považovat toto období za skutečnou „dobu temna“ v dějinách civilizace.
Ekonomický rozvrat
Rok 536 n. l. se stal jedním z nejtragičtějších období v lidských dějinách kvůli souběhu několika ničivých faktorů. Zmíněná masivní sopečná erupce, která vyvrhla do atmosféry obrovské množství prachu a síranového aerosolu, způsobila na minimálně další dva roky výrazné ochlazení klimatu.
Tento náhlý pokles teplot vedl nejenom k rozsáhlé neúrodě a masivním hladomorům, ale i k ekonomickému rozvratu tehdejších společností. Následky těchto událostí byly dlouhodobé. Ovlivnily demografii, hospodářství i vývoj civilizací na celé generace.
Podle některých historiků a vědců proto nebyl rok 536 n. l. jen dalším nepříjemným rokem. Byl to bod zlomu, který změnil běh lidské historie a ukázal, jak je lidská společnost zranitelná vůči přírodním katastrofám.




