World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Katastrofy
Přírodní katastrofy

Výbuch tropického supervulkánu Toba málem vyhubil lidstvo

V moderních dějinách srovnaly některé výbuchy sopek města se zemí a na celé roky změnily život milionů lidí. Jenže existují erupce, které se s těmi „běžnými“ nedají vůbec srovnávat. Takové, které neohrožují jednu oblast, ale rovnou celou planetu. Právě takový byl výbuch supervulkánu Toba v Indonésii. Šlo o nejsilnější sopečnou erupci, jakou Země zažila za posledních několik milionů let.
3 minuty
 
FOTO: Pixabay

autor

Marie Slováková

27. ledna 2026

Reklama
Reklama

Supervulkány nejsou jen větší verzí obyčejných sopek. Jsou to geologická monstra schopná takzvaných apokalyptických erupcí, při nichž se do atmosféry uvolňují biliony tun popela, plynů a roztavené horniny.

Tyto výbuchy dosahují nejvyššího stupně na stupnici sopečných explozí a dokážou ochladit klima, zničit ekosystémy a změnit běh dějin. Zatímco se často mluví o Yellowstone v USA jako o hrozbě budoucnosti, právě Toba je ukázkou děsivé erupce minulosti.

Odborníci dnes odhadují, že erupce indonéského supervulkánu Toba před 74 tisíci lety vyvrhla do zemské atmosféry kolem 2800 krychlových kilometrů zeminy a hornin a sopečný popel následně zatemnil oblohu a zablokoval dopad slunečního světla přes zemskou atmosféru, což následně výrazně snížilo teplotu na celé planetě. Flóru i faunu, naše předky nevyjímaje, tak čekaly velmi špatné časy a mnohé druhy měly vyhynout.

Ne všichni vědci však souhlasí, že tato seizmická katastrofa měla na život na Zemi tak obrovský vliv. Tradiční teorie předpokládají, že během období tohoto slunečního „temna“ nastal útlum aktivity.

Lidstvo mělo šanci přežít

Novější studie archeologů však naznačuje, že některé skupinky lidí nejenže přežily, ale paradoxně se jim během katastrofy dařilo. Aktivita tehdejších obyvatel v tomto období podle této studie nepoklesla. Nálezy svědčí naopak o tom, že se zintenzivnila. 

Při erupci se do atmosféry dostaly i kousky „tefry“, vulkanického skla, které vzniklo, když supervulkán roztavil horniny a mezi nimi i křemen. Při vykopávkách prováděných v nalezišti Pinnacle Point na pobřeží Jihoafrické republiky se pak podařilo nalézt úlomky vulkanického skla pocházejícího z výbuchu.

Archeologové našli sklo mezi kostmi, nástroji a dalšími důkazy o lidské činnosti. Analýza úlomků ukázala, že jejich chemická stopa se shoduje s úlomky skla z jiných míst na Zemi a datuje se přesně do časového rámce výbuchu supervulkánu. 

V Pinnacle Point stopy lidské aktivity z času těsně před a po dopadu úlomků nevykazují útlum. "Vůbec jsme to nečekali," popisuje překvapení pro magazín The Atlantic archeolog Curtis Marean. "Vůbec poprvé můžeme říci, co lidé dělali před a po erupci," doplňuje výzkumnice Christine Laneová.

Afriku katastrofa příliš nezasáhla

I experti, kteří se na studii nepodíleli, souhlasí, že kdyby supervulkán způsobil celosvětové změny klimatu, ovlivnily by i Afriku. Ale na pobřeží Jihoafrické republiky důkazy o ničivém působení erupce Toby nenašli. Podle stop v nalezišti předpokládají, že výbuch život tehdejších lidí na pobřeží Afriky nenarušil. Vykopávky překvapivě ukazují, že se lidská aktivita zvýšila.

Výzkumníci se domnívají, že vzhledem k oceánu a relativně snadnému přístupu k potravě se pro tehdejší obyvatele život nijak dramaticky nezměnil. Komunity ve vnitrozemí však už takové štěstí mít nemusely a mohly vyhynout.

Zdroj: The Atlantic, National Geographic

Nenechte si ujít
Reklama
Další články