World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet
Výzkum života ve vesmíru

Velryby nás mají naučit mluvit s mimozemšťany

Vědci přišli s nápadem, který myslí opravdu vážně. Chtějí se naučit mluvit s velrybami, aby pak jednou lidé mohli komunikovat s mimozemšťany. Volba padla na keporkaky a známý Institut SETI dokonce za tímto účelem zřídil speciální skupinu.
5 minut
 
FOTO: Pixabay

autor

Mirka Malá

08. ledna 2026

Reklama
Reklama

SETI Institute (Search for Extraterrestrial Intelligence Institute) je neziskovou výzkumnou organizací, která zkoumá původ a prevalenci života a inteligence ve vesmíru, a používá vědecké metody k hledání důkazů mimozemských civilizací, zejména pomocí radioteleskopů. A teď má navíc speciální velrybí tým.

Jak se mluví s velrybou

V článku, který speciální velrybí tým SETI publikoval v časopise PeerJ, výzkumníci popisují, jak se pokusili o první komunikaci s keporkakem, kterého považují za dostatečně mimozemský druh. Vědci vyšli z předpokladu, že mnohokrát zachycená velrybí volání jsou často těmito živočichy používána primárně pro vzájemnou konverzaci, nikoliv pouze pro různé varovné signály.

Vědci chtěli provést cvičnou komunikaci s "nelidskými" organismy a zjistit, zda je vůbec možné s nimi nějakou konverzaci vést. A protože keporkaci jsou extrémně inteligentní, mají složité sociální systémy a komunikují rozsáhle jak písněmi, tak i společenským voláním, použili vědci podvodní reproduktor. Když velrybám přehráli svůj pozdrav, skutečně dostali zpět pozdrav od samice keporkaka jménem Twain.

Poté vědci samici přehrávali velrybí volání a Twain na ně reagovala. Během 20 minut výzkumný tým odvysílal celkem 38 volání a Twain odpověděla 36 voláními, ale také několika výfuky vzduchu nebo vynořováním se na hladinu. Poté, co byl vzájemný rozhovor mezi člověkem a velrybou nahrán, vědci se snažili zanalyzovat, zda se jim skutečně podařila nějaká hodnotná konverzace.

To samozřejmě není snadné, ale vědci se především zaměřili na samotné tempo výměny zvuků. Analyzovali dobu mezi voláním a odpovědí, aby zjistili, zda mají zvuky správný rytmus pro konverzaci. A nakonec došli k přesvědčení, že se jim se samicí keporkaka skutečně podařilo komunikovat.

Bude to stejné s mimozemšťany?

To je velká otázka. Vědci z Institutu SETI se domnívají, že po „rozhovoru“ s velrybou jsou na takové setkání do nějaké míry připraveni. Jenomže je tu jeden obrovský rozdíl. Velryby sledují a studují vědci po celém světě dlouhé desítky let, znají tedy už podrobně jejich chování i styl komunikace.

Ale co víme o mimozemšťanech, které snad skutečně jednoho dne potkáme? A stane se to někdy? I sami vědci z Institutu SETI si myslí, že mimozemšťané se objeví, až budou chtít oni sami. A do jisté míry spoléhají na to, že pak to bude právě sama mimozemská civilizace, která se pokusí prostřednictvím nějaké na Zemi dostupné technologie kontaktovat nás.

V podstatě existuje obecný předpoklad, že by se mimozemšťané chtěli pokusit s námi komunikovat, respektive vysílat svůj jazyk, nebo nějaký zvuk, který bychom mohli použít k pokusu o naši odpověď. Vědci z Institutu SETI jsou ale přesvědčeni, že ochota velryb komunikovat je dobrým znamením, že mimozemšťané by mohli být zvyklí dělat totéž.

Ovšem i komunikativní keporkakové mohou být lidem nebezpeční. Před necelým rokem obletěly svět děsivé záběry, na kterých obrovský keporkak spolknul chilského kajakáře i s kajakem. Naštěstí to neudělal schválně a jakmile zjistil, že to není žádná dobrota, nezraněného kajakáře zase vyplivl.

Keporkak je totiž úctyhodně velký kytovec. Největší jedinci dosahují délky až 17 metrů a váží okolo 40 tun. Jsou ale velmi sociální a přátelští. Obvykle vytvářejí menší skupiny, které se později rozpadají a utvářejí se zase nové. Jsou také docela zvídaví a mnohdy si prohlíží lodě z velké blízkosti. Snad jako by si chtěli najít další kamarády. Keporkak je také velmi obratný.

Vlastně je to takový akrobat, který dokáže udělat stojku, při které má celé tělo pod hladinou a nad hladinou zase mává svojí mohutnou ploutví. Někteří pozorovatelé keporkaků si myslí, že se tímto chováním velryby snaží na sebe upozornit. Dokáží dokonce i panáčkovat, jako by se sami skutečně snažili navázat nějakou komunikaci.

Zvířecí celebrity

Mezi keporkaky jsou dokonce i celebrity. Asi nejznámější je samec, který dostal jméno Humphrey. Proslavil se v roce 1985. Tehdy se vydal po americké řece Sacramento, po které dokázal plout celých 26 dní. Na snahy záchranářů o jeho otočení a návrat do moře ale nereagoval.

Tým se tehdy nakonec rozhodl, že Humphreymu začne pod vodou přehrávat zvuky, kterými se keporkakové svolávají ke krmení, když objeví dostatečně velké hejno ryb. Nahrávku mu přehrávali z lodi stále dokola, dokud pod slavným sanfranciským mostem The Golden Bridge nevyvedli Humphreyho na otevřené moře.

 Zdroj: Scientific American, PeerJ

Nenechte si ujít
Reklama
Další články