World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet
Svět budoucnosti

Vesmírná města s parky, jezery a miliony obyvatel. Elon Musk s Jeffem Bezosem už plánují život mimo Zemi

Jeff Bezos má plán, že miliony lidí budou jednou žít a pracovat mimo Zemi. Elon Musk zase chce vybudovat soběstačné město na Marsu. První komerční vesmírné stanice se už připravují, na co se v následujících desetiletích můžeme těšit?
8 minut
 
FOTO: Donald Davis, NASA Ames Research Center, public domain

autor

Marie Slováková

18. října 2026

Reklama
Reklama

Vesmírné kolonie nejsou novým nápadem, ale v posledních letech se k nim vracejí hlavně nejbohatší podnikatelé světa. Jeff Bezos chce prostřednictvím své společnosti Blue Origin otevřít cestu k trvalému životu ve vesmíru. Elon Musk se soustředí především na Mars, kde chce vybudovat soběstačné město.

Jejich plány zatím patří do relativně vzdálené budoucnosti. Základní technologie se však postupně vyvíjejí a soukromé společnosti už připravují nové orbitální stanice, které by mohly v příštím desetiletí převzít část úkolů dnešní Mezinárodní vesmírné stanice.

Miliony lidí v obřích vesmírných městech

Jeff Bezos plánuje budoucnost, v níž lidstvo nebude muset všechny své průmyslové aktivity soustřeďovat na Zemi. Část výroby by se přesunula do vesmíru a lidé by tam mohli nejen pracovat, ale také trvale bydlet. Podle oficiální vize Blue Origin by jednou mohly mimo naši planetu žít a pracovat miliony lidí.

Bezos přitom navazuje na myšlenky amerického fyzika Gerarda K. O’Neilla, který už v 70. letech navrhoval obří obytné struktury na oběžné dráze. Nejznámější představy počítají s válci nebo kruhovými konstrukcemi, uvnitř kterých by vznikla celá umělá krajina.

Princip je založený na rotaci. Roztočená konstrukce by díky odstředivému účinku vytvářela na vnitřním povrchu pocit umělé gravitace. Obyvatelé by se tak mohli pohybovat po podlaze podobně jako na Zemi, místo aby neustále plavali ve stavu beztíže. V dostatečně velkém prostoru by mohly vzniknout obytné čtvrti, zemědělské plochy, vodní nádrže i parky. Zrcadla by dovnitř přiváděla sluneční světlo a umožňovala simulovat denní cyklus.

Vize počítá s tím, že taková města by nebyla závislá pouze na zásobování ze Země. Suroviny by se mohly získávat na Měsíci nebo z asteroidů a zpracovávat přímo ve vesmíru. Tím by se snížilo množství nákladu, který by bylo nutné dopravovat z povrchu na oběžnou dráhu.

To všechno ale vyžaduje technologie, které zatím nemá lidstvo v potřebném rozsahu. Blue Origin dnes pracuje především na raketách, lunárních technologiích a zlevnění dopravy do vesmíru. Obří obytné válce pro miliony lidí zatím nestaví a žádný konkrétní termín jejich dokončení není znám.

Musk chce milionové město na Marsu

Elon Musk zvolil jinou cestu. Místo stavby obřích umělých světů chce lidstvo dostat na jinou planetu. Jeho společnost SpaceX proto vyvíjí kosmickou loď Starship, která má v budoucnu dopravovat velké množství lidí a nákladu na Měsíc i Mars.

Cíl společnosti je skutečně ambiciózní. Musk chce vybudovat na Marsu soběstačné město s více než milionem obyvatel. Podle představ SpaceX by k tomu byly potřeba tisíce letů Starship a doprava milionů tun materiálu. Nestačilo by totiž přivézt několik obytných modulů. Kolonie by musela mít zdroje energie, výrobu paliva, zařízení na získávání vody, vlastní zemědělství, zdravotnictví i průmysl schopný vyrábět a opravovat nezbytné vybavení.

Mars má jednu výhodu oproti umělé vesmírné stanici. Jde o planetu s pevným povrchem, na kterém lze stavět. Zároveň však představuje velmi nehostinné prostředí. Je tam chladno, atmosféra je řídká a lidé by potřebovali ochranu před kosmickým zářením. Mars má navíc jen přibližně 38 procent zemské gravitace, takže zatím není jasné, jak by dlouhodobý pobyt v takových podmínkách ovlivňoval lidské zdraví.

SpaceX na svých stránkách uvádí, že nákladní mise na Mars plánuje nejdříve od roku 2028. Jde o firemní harmonogram, nikoli o záruku, že se termín podaří dodržet. Než bude možné dopravit na rudou planetu lidi a následně tam vybudovat trvalé město, musí společnost zvládnout řadu složitých technických problémů, včetně doplňování paliva na oběžné dráze a opakovaného používání kosmických lodí.

Ani první úspěšná pilotovaná mise by samozřejmě neznamenala, že Mars bude připravený na miliony obyvatel. Mezi přistáním první posádky a fungující soběstačnou civilizací by ležely desítky let vývoje, pokud se takového cíle vůbec podaří dosáhnout.

První vesmírné stanice nové generace už v příštím desetiletí

Zatímco obří města zůstávají vzdálenou představou, komerční stanice na oběžné dráze se skutečně připravují. Mezinárodní vesmírná stanice slouží lidem už od konce 90. let a NASA plánuje její provoz do roku 2030. Americká agentura proto podporuje soukromé společnosti, které mají vybudovat nové orbitální stanice a nabídnout na nich prostor pro výzkum a pobyt astronautů.

Jedním z projektů je Orbital Reef, na němž spolupracují Blue Origin a další partneři. Stanice má fungovat jako komerční prostor pro vědecké experimenty, průmyslové aktivity a další zákazníky. Blue Origin na jejím návrhu pracuje, ale zatím nejde o dokončenou stanici připravenou přijímat obyvatele.

Dalším projektem je Axiom Station společnosti Axiom Space. Ta plánuje vybudovat vlastní stanici postupným připojováním modulů. Zpočátku má sloužit především výzkumu a komerčním misím, postupně by se měla osamostatnit od Mezinárodní vesmírné stanice.

Společnost Vast Space zase připravuje menší stanici Haven-1, u níž uvádí plánovaný start už v roce 2027. I zde jde o plán, který se může změnit. Stanice má nabídnout prostor pouze malé posádce, nikoli tisícům lidí.

Právě tyto projekty mohou být důležitým mezikrokem. Firmy se na nich naučí provozovat vlastní stanice, zajišťovat dlouhodobý pobyt posádek a poskytovat služby zákazníkům mimo Zemi. Vesmír se tak může postupně otevřít širšímu okruhu výzkumných institucí a společností, nejen vládním agenturám.

Kdy budou ve vesmíru žít miliony lidí?

Na tuto otázku zatím neexistuje spolehlivá odpověď. V příštích letech se bude rozhodovat především o tom, zda dokáže lidstvo dopravu do vesmíru výrazně zlevnit a zda budou komerční stanice schopné fungovat ekonomicky i technicky. Teprve potom bude možné uvažovat o mnohem větších obytných komplexech.

Největší překážkou přitom není samotná představa umělé gravitace. Zásadní problém představuje množství materiálu, které by bylo potřeba dopravit a zpracovat, ochrana obyvatel před radiací, výroba potravin a vody i zajištění spolehlivých systémů pro život. Kolonie pro milion lidí by musela fungovat jako celé město, jen bez možnosti jednoduše zavolat záchrannou službu nebo doplnit zásoby z nejbližšího obchodu.

Bezosova vize proto počítá s postupným budováním infrastruktury a průmyslu ve vesmíru. Musk zase sází na Starship a Mars jako místo, kde by lidstvo mohlo vytvořit druhé centrum civilizace. Ani jeden z těchto scénářů zatím nemá daný termín realizace.

Je možné, že první lidé, kteří budou mimo Zemi žít dlouhodobě, stráví roky v relativně malých modulech na oběžné dráze nebo na Měsíci. Pokud se však podaří výrazně zlevnit kosmickou dopravu a naučit se využívat místní suroviny, mohou se dnešní malé stanice stát zárodkem mnohem větších sídel.

Zdroj: NASA, Blue Origin, SpaceX

Nenechte si ujít
Reklama
Další články