Nově objevená planeta je, stejně jako další dvě v tomto systému, plynný obr podobný Jupiteru nebo Saturnu. Beta Pictoris d má však podle časopisu The Astrophysical Journal Letters mnohem širší oběžnou dráhu než planety Beta Pictoris b a Beta Pictoris c.
Navíc zatímco první dvě planety mají každá hmotnost přibližně desetinásobek hmotnosti Jupitera, nová planeta je pouze 2,4krát hmotnější než Jupiter, což z ní činí jednu z nejlehčích planet, jaké kdy byly zachyceny ze Země. Planeta je také relativně chladná, a proto ve srovnání se svou mateřskou hvězdou extrémně slabá.
Přímé snímkování, při kterém je světlo objektu zachyceno podobně jako na fotografii, funguje pouze u planet, které jsou dostatečně jasné, aby byly viditelné vedle svých mnohem jasnějších mateřských hvězd.
Pořízení přímého snímku planety tak slabé, jako je Beta Pictoris d, proto představuje významný úspěch. Nová planeta je 100krát slabší než Beta Pictoris b, slavná planeta ve stejném systému, což z ní činí nejslabší exoplanetu, jaká byla kdy přímo vyfotografována ze Země.
Toto první jasné zjištění existence planety Beta Pictoris d, která je od nás vzdálena 63 světelných let, provedli vědci Ben Sutlieff, Markus Bonse a jejich skupina pomocí přístroje ERIS na dalekohledu VLT.
Nezávislá skupina vedená Aidanem Gibbsem z Kalifornské univerzity v USA objevila tutéž planetu také pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), zařízení americké, evropské a kanadské vesmírné agentury.
Potvrzení detekce planety
K potvrzení objevu planety na základě detekce musí astronomové obvykle provést následná pozorování. Tento systém však byl již důkladně prozkoumán a ve vědeckých archivech ESO a JWST bylo uloženo několik snímků.
Objev planety Beta Pictoris d tímto způsobem povzbuzuje k dalšímu přímému snímkování planetárních systémů, kde se mohly skrývat slabě zářící planety přímo před očima, a to i pomocí připravovaného dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) ESO.
Zdroj: The Astrophysical Journal Letters, ESO




