Druhá, menší planeta jen o něco větší než naše Země, obíhá tuto hvězdu za 5,8 dní. První z planet byla objevena podle časopisu Nature již v roce 2019 nedlouho po startu vesmírné observatoře TESS.
Druhou planetu pomohl charakterizovat tým vedený českými astronomy provozující spektrograf PLATOSpec. Kromě těchto dvou planet se podařilo zachytit zákryt hvězdy dalším tělesem, které má oběžnou dobu 7,9 roků.
Toto nové těleso je zajímavé tím, že má hmotnost odpovídající zhruba 16 hmotnostem Jupitera a má parametry takzvaného hnědého trpaslíka. Jedná se tedy o objekt, který se nevyvinul ve hvězdu, ale ani v planetu. V tomto případě se dokonce jedná o nejvzdálenější zaznamenané těleso tranzitující svoji hvězdu (tedy přecházející před hvězdou).
Konfigurace oběžných drah planet, hnědého trpaslíka a jejich excentricity vypovídají o divokém vývoji, který proběhl po vzniku zárodků planet v prvních milionech let soustavy. Hnědý trpaslík mohl vzniknout na mírně excentrické vzdálené orbitě a “srovnal” svoji oběžnou dráhu s protoplanetárním diskem.
Hnědý trpaslík na obzoru
Alternativně mohl vzniknout na kruhové oběžné dráze v ještě větší vzdálenosti, než ho nyní pozorujeme a migroval směrem k hvězdě a získal svoji velkou excentricitu, ale nenarušil vývoj vnitřních planet. Podle vědců se jedná o divoký proces formování mladé soustavy, který bylo možné popsat.
Na objevu se podílel tým z Astronomického ústavu Akademie věd, hlavní řešitel projektu PLATOSpec vedený Petrem Kabáthem. PLATOSpec je moderní spektrograf, který je provozován mezinárodním konsorciem, vedeném týmem z Astronomického ústavu AV ČR.
Partnery v konsorciu jsou Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo, Pontifica Universidad Catolica, Chile, Ústav Fyziky plazmatu Akademie věd, Masarykova Univerzita a Univeersidad Adolfo Ibanez, Chile. Přesný spektrograf PLATOSpec je umístěn na dalekohledu E152 (průměr 1,52 metru) na observatoři La Silla Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile.
Výsledky výzkumu prezentoval mezinárodní tým vedený Matíasem Jonesem z Evropské jižní observatoře, se kterým spolupracují české týmy, v časopise Nature.
Zdroj: Evropská jižní observatoř, Nature




