World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet
Záhady vesmíru

Astronomové pozorovali mladý exoplanetární systém vzdálený 365 světelných roků od Slunce

Exoplanetární systém TOI-201 představuje se stářím 1 miliardy roků velice mladou hvězdu vzdálenou 365 světelných roků od Slunce, která hostí dvě planety. Jedna z planet je podobná našemu Jupiteru, ale obíhá hvězdu TOI-201 jednou za 53 dní.
2 minuty
 
FOTO: Zdeněk Bardon

autor

Tereza Komárková

30. června 2026

Reklama
Reklama

Druhá, menší planeta jen o něco větší než naše Země, obíhá tuto hvězdu za 5,8 dní. První z planet byla objevena podle časopisu Nature již v roce 2019 nedlouho po startu vesmírné observatoře TESS.

Druhou planetu pomohl charakterizovat tým vedený českými astronomy provozující spektrograf PLATOSpec. Kromě těchto dvou planet se podařilo zachytit zákryt hvězdy dalším tělesem, které má oběžnou dobu 7,9 roků.

Toto nové těleso je zajímavé tím, že má hmotnost odpovídající zhruba 16 hmotnostem Jupitera a má parametry takzvaného hnědého trpaslíka. Jedná se tedy o objekt, který se nevyvinul ve hvězdu, ale ani v planetu. V tomto případě se dokonce jedná o nejvzdálenější zaznamenané těleso tranzitující svoji hvězdu (tedy přecházející před hvězdou).

Konfigurace oběžných drah planet, hnědého trpaslíka a jejich excentricity vypovídají o divokém vývoji, který proběhl po vzniku zárodků planet v prvních milionech let soustavy. Hnědý trpaslík mohl vzniknout na mírně excentrické vzdálené orbitě a “srovnal” svoji oběžnou dráhu s protoplanetárním diskem.

Hnědý trpaslík na obzoru

Alternativně mohl vzniknout na kruhové oběžné dráze v ještě větší vzdálenosti, než ho nyní pozorujeme a migroval směrem k hvězdě a získal svoji velkou excentricitu, ale nenarušil vývoj vnitřních planet. Podle vědců se jedná o divoký proces formování mladé soustavy, který bylo možné popsat.

Na objevu se podílel tým z Astronomického ústavu Akademie věd, hlavní řešitel projektu PLATOSpec vedený Petrem Kabáthem. PLATOSpec je moderní spektrograf, který je provozován mezinárodním konsorciem, vedeném týmem z Astronomického ústavu AV ČR.

Partnery v konsorciu jsou Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo, Pontifica Universidad Catolica, Chile, Ústav Fyziky plazmatu Akademie věd, Masarykova Univerzita a Univeersidad Adolfo Ibanez, Chile. Přesný spektrograf PLATOSpec je umístěn na dalekohledu E152 (průměr 1,52 metru) na observatoři La Silla Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile.

Výsledky výzkumu prezentoval mezinárodní tým vedený Matíasem Jonesem z Evropské jižní observatoře, se kterým spolupracují české týmy, v časopise Nature.

Zdroj: Evropská jižní observatoř, Nature

Nenechte si ujít
Reklama
Další články