World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet
Záhady přírody

Vědci objevili, co umožnilo vznik vysokých stromů na Zemi

Vědci se v rámci nové studie zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi. Klíčem je podle nich schopnost přežít sucho.
3 minuty
 
FOTO: Pixabay

autor

Marie Slováková

26. června 2026

Reklama
Reklama

Studie, publikovaná v časopise Current Biology, poukazuje na společný rys široké škály současných i fosilních rostlin: při vývoji větších růstových forem opakovaně docházelo k postupnému členění pletiv zajišťujících transport vody, přestože se jednotlivé skupiny vyvíjely nezávisle na sobě po miliony let.

Autoři zdůrazňují význam evolučního působení sucha na tento vývoj, jelikož rozdělování vodivých pletiv pomáhá rostlinám sucho přežít. Právě zásobování vodou se totiž s rostoucí velikostí rostlin stávalo stále náročnějším.

Vývoj stromovitých forem rostlin a jejich růst do výšky, který jim umožnil lépe soupeřit o sluneční světlo, si vyžádaly řešení zásadního problému – jak dopravit vodu do všech částí stále většího organismu. 

Aby mohly stromy růst do výšky, musí nepřetržitě transportovat vodu z kořenů do kmene, větví a listů. S rostoucí velikostí však tento proces začíná být stále náročnější, zejména v období nedostatku vody.

Jak překonat sucho

Transport vody zajišťuje cévní pletivo zvané xylém, tvořené mikroskopickými trubicemi. Ty se mohou ucpat vzduchovými bublinami, takzvanými emboliemi. Pokud se tato poškození rozšíří, mohou přerušit zásobování vodou a způsobit odumření celé rostliny. Jak se během evoluce zvětšovaly vodivé systémy rostlin, rostla i jejich zranitelnost vůči těmto poruchám.

Výzkum naznačuje, že stromovité rostliny tento problém řešily postupným rozdělováním vodivých systémů do oddělených částí, což omezovalo šíření poškození. Stejná strategie se během evoluce stromovitých forem rostlin objevovala opakovaně.

Studie zároveň staví do nového světla i tradiční představu o tom, co vlastně strom definuje. Klíčová má podle autorů být schopnost teoreticky neomezeného růstu kmene, umožňující rostlině po celý život vodivá pletiva obnovovat.

Hospodaření s vodou

U dávno vyhynulých vývojových linií docházelo k fyzickému oddělování vodivých drah do různých částí kmene, což však zase neslo konstrukční nevýhody. U předků dnešních dřevin se vyvinulo elegantní řešení problému – složitější vnitřní struktura dřeva, která pomáhá zvládat důsledky sucha a zároveň zachovat pevnost kmene.

Schopnost konstrukčně omezovat šíření poškození ve vodivých pletivech umožňuje stromům lépe odolávat stresu, regenerovat poškozené části, přizpůsobovat se měnícím se podmínkám prostředí a dožívat se mimořádně vysokého věku. Výzkum mechanismů, kterými stromy hospodaří s vodou, může pomoci předvídat, jak budou lesy reagovat na pokračující klimatickou změnu. Evoluční tlak sucha, který formoval první lesy, působí podle vědců i na současné lesní ekosystémy.

Zdroj: Current Biology, Botanický ústav

Nenechte si ujít
Reklama
Další články