Nejmladší české sopky vybuchovaly ještě v době, kdy Evropu teprve začali osidlovat pravěcí lidé. Oblast Chebska se podle odborníků z Geofyzikálního ústavu dodnes otřásá zemětřesnými roji a z hlubin zde stoupá oxid uhličitý pocházející z velkých hloubek zemské kůry.
Přestože je české podzemí stále geologicky aktivní, erupce nějaké sopky je podle současných poznatků otázkou spíše stovek tisíc let než současnosti.
Erupce Železné hůrky
Skupinka lidí Homo erectus si na ohništi opéká ulovenou kořist. Plamen svítí do tmy a ozařuje také opodál si hrající hlouček dětí. Najednou se nedaleko ozve výbuch. Světlo z ohniště rázem pohlcuje mnohem silnější záření.
Z probouzející se sopky nečekaně šlehá láva a vzápětí padá zpět do kráteru. Jde naštěstí o vcelku mírný výbuch, takže se lidé po chvíli uklidní a jen fascinovaně hledí na nevšední přírodní divadlo.
Možná právě takto vypadala erupce Železné hůrky, nejmladší sopky u nás. Nachází se poblíž Chebu a činná byla před 288 tisíci lety. Od ní se vzdušnou čarou 15 kilometrů nalézá Komorní hůrka. Té je mezi 400 a 800 tisíci lety. Z geologického pohledu jsou obě sopečnými miminky, která jako by se narodila včera.
Ve srovnání s tím byl výbuch Řípu, který dnes vnímáme spíš jako „národní kopec“ než „národní sopku“, o poznání mohutnější. Převažovala v něm explozivní činnost na úkor výlevů lávy. V době před 25 miliony lety, kdy Říp soptil, ale lidé ještě nežili. Kdyby tomu tak bylo, nejspíš by vyděšeně utíkali co nejrychleji do bezpečí.
Chebsko je častým epicentrem
Na našem území sopky vybuchovaly už před 600 až 700 miliony lety. Z tohoto období pocházejí kopce v jihozápadních Čechách, které tímto způsobem vznikaly. Vulkanické pruhy se táhnou od Kdyně až k Mělníku. Lidé většinou ani nevědí, že jde o vyhaslé sopky.
Hojně se vulkány probouzely ve třetihorách, tedy před 66 miliony lety až zhruba do 2,5 milionu let, zejména v oblasti severozápadních Čech. Vulkanologové ji nazývají ohárecký rift. Je dlouhý 280 kilometrů a táhne se od severu Čech jihozápadním směrem až k Chebu, kde se nacházejí zmíněné nejmladší sopky. Rift je geologická zlomová struktura, ve které se může rozpínáním zemské kůry vytvořit místo pro průnik magmatu.
Oblast kolem Karlových Varů a Chebu se stále chvěje. Seizmologicky je to naše nejaktivnější území. Například v roce 2018 zde zemětřesení o síle zhruba čtyř stupňů Richterovy škály poničilo stropy v domech, lidem padaly knihy z polic a obrazy ze zdí. Vyskytují se tady zemětřesné roje, které sestávají z velkého množství slabších, rychle po sobě následujících otřesů. Trvají několik dní až několik měsíců.
Čtyřicet let od nejsilnějšího zemětřesení u nás
Nejsilnější zemětřesení za posledních sto let mělo sílu 4,6 stupně a došlo k němu 21. prosince 1985 ve čtvrt na dvanáct dopoledne u obce Nový Kostel. Podle dobových záznamů tehdy praskaly zdi domů, řítily se chatrnější komíny, tvořily se škvíry mezi panely a padala omítka. Celá událost se naštěstí obešla bez obětí.
V oblasti Karlovarska a Chebska vyvěrají minerální vody s oxidem uhličitým, který stoupá z hloubky až 40 kilometrů. Velmi pravděpodobně tam jsou i aktivní magmatické krby, což jsou místa se žhavou lávou. Přesto podle odborníků není současná situace v zemské kůře v západních Čechách pro výstup magmatu příznivá. Žádná tuzemská sopka v současnosti není tedy podle vědců svému okolí nebezpečná. S velkou pravděpodobností se dnešní generace "soptění" u nás nedožijí.




