World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

World of Secrets
Záhady vědy

Experiment zpochybnil naše představy o realitě: Částice, které spolu komunikují napříč časem

Co kdyby vám někdo řekl, že dvě částice mohou být propojené, i když jedna z nich už dávno přestala existovat? Zní to jako zápletka nového sci-fi filmu nebo příběh o cestování časem.
4 minuty
 
FOTO: National Institute of Standards and Technology, Wikimedia Commons

autor

Tereza Komárková

22. července 2026

Reklama
Reklama

Přesně něco takového ale předvedli vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Jejich experiment popsaný v časopisu Physical Review Letters naznačil, že kvantový svět je ještě podivnější, než si fyzici dosud dokázali představit.

Kvantová fyzika už desítky let ukazuje, že na úrovni nejmenších částic přestávají platit pravidla, která známe z běžného života. Přesto zmíněný výzkum překvapil před několika roky i odborníky. Vědcům se totiž podařilo vytvořit propojení mezi dvěma fotony, které spolu nikdy současně neexistovaly.

Einsteinovo „strašidelné působení“

Základem celého objevu je jev známý jako kvantová provázanost. Dvě částice se při něm chovají, jako by byly neviditelným poutem spojeny. Změní-li se vlastnost jedné z nich, okamžitě se odpovídající změna projeví i u druhé – bez ohledu na to, jestli je vzdálená několik centimetrů, nebo se nachází třeba na opačné straně galaxie.

Právě tato zvláštní vlastnost dlouhá léta nedávala spát ani Albertu Einsteinovi. Slavný fyzik ji označil za „strašidelné působení na dálku“, protože podle jeho představ by nic nemělo být schopné přenášet informaci rychleji než světlo. Přesto experimenty opakovaně ukázaly, že kvantová provázanost skutečně existuje.

Když se propojí minulost s budoucností

Izraelští vědci se rozhodli posunout celý experiment ještě dál. Místo dvou fotonů použili čtyři. Nejprve vytvořili první provázaný pár. Jeden z fotonů následně změřili a tím jej zničili. Poté vznikl druhý pár provázaných fotonů. Pomocí speciálního postupu se podařilo oba páry propojit tak, že spolu nakonec zůstaly svázány částice, z nichž jedna už v té době vůbec neexistovala.

Jinými slovy – vzniklo propojení mezi fotonem z minulosti a fotonem, který se objevil až později. Kvantová provázanost tak podle experimentu nemusí fungovat jen napříč prostorem, ale zřejmě i napříč časem.

Změnila budoucnost minulost?

Právě tato část experimentu budí největší pozornost. Jedna z interpretací naznačuje, že vlastnosti fotonu byly ovlivněny ještě dříve, než druhý foton vůbec vznikl. Jiný pohled říká, že se informace z minulosti přenesla do budoucnosti. Neznamená to, že fyzici objevili cestování časem. Spíše to ukazuje, že náš běžný způsob uvažování o minulosti, přítomnosti a budoucnosti nemusí v kvantovém světě vůbec platit.

Právě proto zůstává kvantová fyzika jednou z nejzáhadnějších oblastí moderní vědy. Čím více experimentů vědci provádějí, tím častěji narážejí na výsledky, které odporují lidské zkušenosti.

Nejde jen o teorii

Ačkoli podobné experimenty připomínají spíše filozofickou debatu než praktickou vědu, jejich význam může být obrovský. Lepší pochopení kvantové provázanosti je jedním ze základních kroků při vývoji kvantových počítačů nebo extrémně bezpečných komunikačních sítí, které by bylo téměř nemožné odposlouchávat.

Experiment z Jeruzaléma tak nepřinesl jen další fascinující paradox. Připomněl také, že vesmír se na té nejmenší úrovni možná neřídí pravidly, která považujeme za samozřejmá. A že čas, jak ho vnímáme my, nemusí být pro elementární částice vůbec tak důležitý, jak jsme si dosud mysleli.

Paradox negativního času

Jako by to samo o sobě nestačilo, fyzikové nedávno narazili na další paradox. Při experimentech s fotony pozorovali jev označovaný jako „negativní čas“. Za určitých podmínek totiž vychází z výpočtů, že světelný impulz zdánlivě opustí prostředí dříve, než jím „projde“.

Neznamená to ale, že by vědci objevili cestování časem nebo porušili příčinu a následek. Jde o důsledek chování kvantových vln, které se řídí zcela jinými pravidly, než na jaká jsme zvyklí z každodenního života. Podle fyziků tak podobné experimenty spíše ukazují, že naše běžná představa o čase jako o přímce směřující z minulosti do budoucnosti nemusí na kvantové úrovni platit.

Zdroj: Physical Review Letters, BBC

Nenechte si ujít
Reklama
Další články