Na první pohled se může zdát, že mezi aktivní přítomností ve volební místnosti a lidským zdravím neexistuje žádná souvislost. Přesto se právě tímto neobvyklým vztahem zabývali vědci, kteří v rámci nové studie analyzovali data tisíců lidí starších 65 let.
Porovnali skupiny těch, kteří se pravidelně účastnili voleb, s těmi, kteří k urnám nechodili, a výsledky je překvapily. Ukázalo se, že lidé, kteří hlasovali, měli v následujících letech výrazně nižší riziko úmrtí. Rozdíl byl patrný už během pěti let a přetrvával i v delším časovém horizontu.
Nabízí se přitom poměrně jednoduché vysvětlení. K volbám totiž chodí spíše lidé, kteří jsou zdravější a aktivnější, a proto se dožívají vyššího věku. Výzkumníci s touto námitkou počítali a ve svých analýzách zohlednili řadu faktorů, jako je zdravotní stav, příjem nebo rodinné zázemí.
Ani po těchto úpravách ale souvislost mezi volební účastí a nižší úmrtností nezmizela. To naznačuje, že za tímto jevem může stát něco hlubšího než jen rozdíly mezi jednotlivými skupinami lidí.
Občanská angažovanost
Jedno z možných vysvětlení souvisí s tím, že účast ve volbách je formou občanské angažovanosti. Podobně jako dobrovolnictví nebo zapojení do komunitního života může i hlasování posilovat pocit, že člověk má vliv na dění kolem sebe. Tento pocit smysluplnosti a kontroly nad vlastním životem přitom hraje důležitou roli pro psychickou pohodu. A právě psychické zdraví je úzce propojeno s tím fyzickým.
Svoji roli mohou hrát i sociální vazby. Lidé, kteří se zajímají o veřejné dění, bývají často více propojeni se svým okolím, komunikují s ostatními a zůstávají aktivní i ve vyšším věku. To vše jsou faktory, které mohou přispívat k lepší kondici a delšímu životu. Samotný akt hlasování pak může být jen jedním z viditelných projevů tohoto širšího životního stylu.
Jak na dlouhověkost
Zajímavé přitom je, že podle výzkumu nezáleželo na tom, koho lidé volili ani jakým způsobem hlasovali. Výhody se projevovaly jak u těch, kteří přišli osobně, tak u těch, kteří hlasovali na dálku. Stejně tak nehrálo roli, zda jejich preferovaný kandidát uspěl, nebo neuspěl. Zdá se tedy, že klíčová není politická volba samotná, ale spíše fakt, že se člověk rozhodne zapojit.
Podobné závěry naznačují i další studie, které poukazují na to, že vztah mezi občanskou angažovaností a zdravím může být překvapivě silný. Neznamená to samozřejmě, že samotné hlasování automaticky prodlužuje život. Spíše jde o to, že lidé, kteří zůstávají aktivní, zapojení a v kontaktu se společností, mají obecně lepší předpoklady pro dlouhý a zdravý život.
Výzkum tak nabízí zajímavý pohled na to, co všechno může ovlivňovat naši dlouhověkost. Vedle klasických faktorů, jako je pohyb nebo strava, se ukazuje, že důležitou roli může hrát i to, zda se cítíme být součástí společnosti. A někdy k tomu stačí překvapivě jednoduchý krok, dojít k volbám.




