Stojí tedy za tzv. havanským syndromem skutečně tyto tajné zbraně? Pracovníci amerického velvyslanectví začali mít zdravotní problémy prakticky jen rok poté, co byla americká ambasáda v Havaně znovu otevřena v roce 2015.
Temná historie sonických zbraní sahá až do období druhé světové války, konkrétně k Albertu Speerovi, nacistickému ministrovi zbrojního průmyslu a blízkému příteli Adolfa Hitlera. Nacisté byli známí tím, že se pokoušeli vyvíjet — a také se jim to do jisté míry dařilo — řadu technologicky přelomových zbraní, které by jim pomohly vyhrát válku. Speer údajně chtěl získat něco jako „akustické dělo“.
Myšlenkou tohoto projektu bylo použití reflektorové antény k zúžení zvuku do cíleného paprsku, který by mohl způsobit smrt lidí v okruhu asi 90 metrů. Faktem je, že dodnes neexistují žádné důkazy o tom, že by takové dělo bylo někdy v průběhu druhé světové války vyrobeno.
Během války ve Vietnamu zahájila americká armáda přísně tajnou psychologickou kampaň proti Vietkongu. Šlo o vydávání strašidelných zvuků, které měly představovat naříkající duše mrtvých. Jednalo se o operaci s názvem „Bludná duše“.
CIA a akustické zbraně
Další příklad se odehrál v roce 1989, kdy se zabarikádoval špion CIA a tehdejší panamský vůdce Manuel Noriega na vatikánském velvyslanectví v Panamě, aby se vyhnul obvinění z obchodování s drogami. Americká armáda ho zasypala skladbami Lindy Ronstadtové „You’re No Good“ a skupiny The Clash „I Fought the Law“, pravděpodobně proto, aby mu zabránila spát a vyčerpala ho.
FBI použila zvuk také v komplexu Davidiánů ve Waco v Texasu během nechvalně známého obléhání v roce 1993. V noci byl komplex Davida Koreshe zaplaven světlem a hlasitou hudbou smíchanou se zvukovými efekty — mimo jiné křikem racků, sirénami a zvuky zubařských vrtaček.
V roce 2014 zpravodajský výbor Senátu USA informoval o používání tzv. technik zvukové dezorientace tajnou službou CIA, včetně případů, kdy agentura vězňům v Guantánamu pouštěla skladbu „Rawhide“ od Blues Brothers a vystavovala je hudbě obsahující podprahové zprávy, aby nakonec prozradili utajené informace o al-Káidě.
V roce 2004 dodala společnost American Technology Corporation akustická zařízení s dlouhým dosahem (LRAD) americkým mariňákům v Iráku. Popsat se dají asi jako obří reproduktory, jež pomocí ultrazvuku odhánějí myši a další otravné tvory. Zařízení však vydávala zvuk o síle 145 decibelů, který mohl způsobit silné bolesti hlavy, paniku a v některých případech i ztrátu sluchu.
Jaká zbraň zaútočila v Havaně?
Co způsobilo vážné zdravotní problémy zaměstnanců amerického velvyslanectví v Havaně, je však dodnes otázkou. Neexistují žádné fyzické důkazy, nebyla nalezena žádná zbraň ani zařízení. V roce 2017 americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že úředníci se možná stali cílem akustického útoku a nejméně dva lidé měli tak vážné zdravotní problémy, že museli být převezeni k léčení zpět do USA.
Dnes panuje obecný názor, že na americkou ambasádu zaútočila vysoce cílená mikrovlnná zbraň na dlouhé vzdálenosti.
Kauza havanského syndromu je dodnes do jisté míry opředena tajemstvím. A pokud někdy Spojené státy zjistily, čím a kým bylo americké velvyslanectví v Havaně před deseti lety napadeno, nechaly si to pro sebe. Vyšetřování a specifikování zbraně či zařízení, kterým byl útok na zaměstnance ambasády proveden, bylo o to složitější, že každý pracovník „slyšel“ něco jiného.
Například bezpečnostní inženýr Mark Lenzi slyšel zvuky, které připomínaly kuličky kutálející se po kovovém trychtýři. Jiní popisovali znepokojivý zvuk podobný cvrčkům. Někteří slyšeli náhlý hlasitý zvuk nebo vrčení před nástupem příznaků, mezi něž většinou patřila ztráta rovnováhy a silné bolesti hlavy. Jiní zaměstnanci zase neslyšeli vůbec nic.
Neexistuje ani univerzální popis, který by zohledňoval všechny různé typy existujících sonických zbraní. Zatím také neexistuje žádný důkaz o tom, že by zbraně byly použity k poškození severoamerických diplomatů a špionů, natož o tom, kdo (nebo co) by mohlo za touto záhadnou kauzou stát.
Přesto se něco podobného opakovalo hned v roce 2017. Marku Polymeropoulosovi se tehdy stalo, že se probudil v moskevském hotelu poblíž americké ambasády. Měl se setkat s velvyslancem a ruskými představiteli, ale sotva se postavil na nohy. Měl závratě, zvonilo mu v uších a bolela ho hlava.
Vše se opakovalo i v následujících letech — znovu na Kubě, na americké ambasádě v Číně, na americké základně v Sýrii a později dokonce i v Bílém domě. Podobné zkušenosti mají i kanadští diplomaté v Havaně.
Podle vědců z Národní akademie věd USA, kteří zkoumali příznaky diplomatů, by za tajemnými útoky skutečně měly stát mikrovlnné radiofrekvenční zbraně. Velký zvrat nastal v posledních dnech, kdy Pentagon potvrdil, že testuje zbraň, která by mohla za havanským syndromem stát. Zařízení bylo objeveno během tajné operace, další informace však Pentagon zatím nesdělil.
Zdroj: Axios, The New Yorker




