V době, kdy byla Ruth Ellisová popravena, byl její případ v Británii slavnou kauzou. Dominoval titulním stránkám novin, inspiroval stovky Britů k napsání dopisů s prosbou o milost a způsobil celému národu značný emocionální otřes a to z toho důvodu, že obrovské množství Britů se s 28letou matkou osobně ztotožňovalo. A to i přes fakt, že Ruth zastřelila svého násilnického přítele Davida Blakelyho.
Násilí plodí násilí
Ellisová a Blakely byli v dysfunkčním vztahu a vše vyvrcholilo v dubnu 1955. Na Velikonoční neděli se Ruth vydala za Blakelym do hospody, kde popíjel. Její přítel Desmond Cussen šel s ní a dal jí zbraň.
Ruth nakonec po hádce před hospodou Blakelyho dvakrát postřelila a ještě se nad něj postavila a znovu ho dvakrát střelila, když už ležel na zemi. Sama pak požádala o přivolání policie a byla zatčena policistou mimo službu, který popíjel ve stejné hospodě.
Policejní vyšetřování prokázalo, že vztah Ellisové a Blakelyho byl plný násilí. Ze spisu k případu vyplývá, že Blakely hodně pil a Ruth bil tak, že musela být i hospitalizována v nemocnici. Ellisová krátce před vraždou dokonce potratila poté, co jí Blakely dal pěstí do břicha.
Obžaloba sice nezpochybnila, že Blakely s Ellisovou zacházel velmi špatně, soud ale během jejího procesu nepovažoval tyto skutečnosti za dostatečné k tomu, aby překvalifikoval vraždu na zabití, díky čemuž by se Ellisová vyhnula trestu smrti.
Poslední trest smrti
Případ Ruth Ellisové budí vášně dodnes, zejména pak fakt, že skončila na šibenici. Ženy byly v Británii totiž popravovány jen zřídka. Asi 90 procent odsouzených žen k smrti dostalo milost. Zdálo se, že domácí násilí je dobrým důvodem pro zmírnění trestu a mnoho lidí se domnívalo, že se tak také stane. Tisíce Britů krutý rozsudek doslova pobouřil.
Proč tedy Ellisová neměla na rozdíl od řady žen před ní možnost získat milost? Výzkum archivních spisů k jejímu případu přináší určité vodítko. Soud se domníval, že promyšlená povaha vraždy a skutečnost, že byla spáchána zbraní, svědčily v její neprospěch.
Ellisovou soud rovněž nevnímal jako ctnostnou ženu, protože nebyla vdaná, stýkala se s jiným mužem, od kterého si navíc brala peníze. To, že neodpovídala tehdejším standardům konvenční morálky, jí v očích soudu významně přitížilo. A nic nezmohlo ani veřejné mínění, které si myslelo pravý opak.
Ruth Ellisová byla matkou dvou malých dětí a mateřství bylo v 50. letech 20. století pro ženy v Británii nesmírně důležitou sociální identitou a bylo základem, z něhož mohly vyvozovat nároky na své občanství. Tato osobní identifikace s Ellisovou byla klíčem k empatii, kterou její případ ve společnosti vyvolal.
Trest smrti pro Ruth Ellisovou byl o to kontroverznější, že k němu došlo v době, kdy byla stále více zpochybňována samotná morálka popravy a kdy byl britský justiční systém v krizi díky dvěma významným justičním omylům. Poprava Ruth Ellisové toto všechno ještě umocnila.
Ruth Ellisová, zoufalá a týraná žena po sobě ale zanechala důležitý odkaz, i když musela zemřít. Po dvou letech od její smrti se všechny tyto kontroverze a veřejné mínění odrazilo v zákoně. Zákon o vraždách z roku 1957 omezil trest smrti v Británii tím, že jej vztáhnul jen na určité typy vražd.
Byl to sice poněkud kompromisní zákon, ale alespoň udal směr pro to, co mělo následovat v roce 1965, kdy labouristická vláda Harolda Wilsona schválila zákon o vraždách a zrušila trest smrti. Proto Ruth Ellisová zůstává dodnes v Británii velmi známou osobou.
Její příběh i dopady na britský justiční systém vypráví nejnovější televizní zpracování ve čtyřdílném seriálu "Krutá láska: Příběh Ruth Ellisové", kterou skvěle hraje slavná herečka Lucy Boyntonová, známá rolí Mary Austinové v životopisném filmu o Freddiem Mercurym "Bohemian Rhapsody".
Zdroj: The Guardian, London Evening Standard




