Stalo se to 24. dubna 2013 ve městě Savar, nedaleko bangladéšské metropole Dháky, kde se nečekaně zřítila osmipatrová budova Rana Plaza. Pod jejími troskami zůstaly uvězněny tisíce lidí, šlo převážně o dělníky z tamních textilních továren.
Dháka a její okolí jsou srdcem bangladéšského textilního průmyslu. Právě zde pracují statisíce lidí, kteří vyrábějí oblečení pro světově známé značky. Pracovní podmínky jsou často velmi tvrdé, mzdy nízké a bezpečnost zcela druhořadá.
V budově Rana Plaza sídlila banka, obchody a především pět oděvních továren, které vyráběly oblečení pro zhruba 30 mezinárodních značek.
Varování bez odezvy
V osudné ráno si mnoho pracovníků všimlo řady nových prasklin ve zdech. Strach byl oprávněný, takže část zaměstnanců odmítla do budovy vstoupit. Pod hrozbou ztráty práce však byli přinuceni nastoupit.
Krátce nato došlo k výpadku elektřiny. V horních patrech byly spuštěny obrovské dieselové generátory, jejichž vibrace rozkývaly už tak nestabilní konstrukci. Těsně před devátou hodinou ranní se budova zřítila.
Závod s časem
Pod sutinami uvízlo více než 3 000 lidí. Na místo okamžitě vyrazili záchranáři, vojáci i dobrovolníci, ale chybělo jim vybavení i zkušenosti pro zásah takového rozsahu. Pátrání probíhalo dnem i nocí, někteří přeživší však zůstali uvězněni v sutinách celé dny.
Po několika týdnech bylo z trosek vytaženo téměř 2 500 přeživších. Mnozí z nich byli vážně zraněni, někteří přišli o ruce nebo nohy. Celková bilance byla zdrcující, celkem 1 127 obětí.
Kdo nese odpovědnost?
Vyšetřování odhalilo šokující skutečnosti. Budova byla původně navržena jako čtyřpatrová, ale majitel k ní nelegálně přistavěl další čtyři patra, a to bez odpovídající nosné konstrukce a s použitím levnějších materiálů.
Stavba sotva unesla vlastní váhu, natož těžké stroje a tisíce pracovníků. Celkem bylo obviněno 38 osob, včetně majitele budovy, vedoucích jednotlivých továren i státních úředníků.
Tragédie změnila svět módy
Krátce po katastrofě zaplavily ulice Dháky masové protesty. Lidé žádali důstojné a bezpečné pracovní podmínky a kritizovali velké oděvní značky za přehlížení reality, ve které jejich produkty vznikají.
Zřícení Rana Plaza se stalo zlomovým momentem. Řada firem se zavázala ke zlepšení bezpečnosti továren a bangladéšská vláda zpřísnila pracovní normy. Přesto zůstává otázkou, zda si spotřebitelé na druhém konci světa dostatečně uvědomují, jakou cenu může mít laciné oblečení.
Zřícení Rana Plaza je dnes považováno za nejtragičtější konstrukční selhání moderní historie. Především je ale připomínkou toho, že za každým kusem oblečení stojí něčí lidské ruce a někdy i lidské životy.
Zdroj: BBC




