World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Katastrofy
Formule 1

Osudové jezdecké chyby ve Formuli 1. Tři mistři volantu zahynuli přes pomoc ostatních pilotů

Ve Formuli 1 došlo v celé historii šampionátu k celkem 52 smrtelným haváriím. Naštěstí od roku roce 2014, kdy utrpěl vážné zranění hlavy při Velké ceně Japonska jezdec Jules Bianchi, kterému o rok později podlehl, nedošlo díky výraznému zpřísnění bezpečnostních pravidel k žádnému smrtelnému zranění během závodů, ani kvalifikace.
5 minut
 
FOTO: ideogibs, Wikimedia Commons, CCA 2.0

autor

Marek Kuřina

23. června 2026

Reklama
Reklama

V tomto článku se vydáme proti proudu času do doby, kdy ještě závody Formule 1 byly skutečnými souboji na život a na smrt. A přestože jsou dnes formule podle BBC díky moderním technologiím, přísným pravidlům a neustálému vývoji bezpečnostních prvků nejbezpečnější ve své historii, riziko z těchto dechberoucích závodů nikdy úplně nezmizí.

Hromadná nehoda v Monze

Velká cena Itálie 1978 se zapsala do historie jako jedna z nejsmutnějších kapitol Formule 1. Smrt Ronnieho Petersona po hromadné havárii hned po startu vedla k zásadním změnám v zabezpečení závodů. 

Sezona tehdy vrcholila a ve hře byl titul mistra světa. Američan Mario Andretti měl šanci stát se teprve druhým jezdcem z USA, který dosáhne na nejvyšší metu. Po jeho boku stál týmový kolega Ronnie Peterson, přezdívaný „Super Švéd“, jeden z nejrychlejších a nejrespektovanějších pilotů své doby.

Na startovním roštu stálo 24 vozů. Už od prvních vteřin ale panoval zmatek. Zelené světlo se rozsvítilo dřív, než všechny vozy stihly po zahřívacím kole úplně zastavit. Pole závodníků se rozjelo v chaosu a při nájezdu do první šikany Variante Goodyear (dnes známé jako Variante del Rettifilo) přišla katastrofa.

Kontakt Riccarda Patreseho s vozem Jamese Hunta spustil řetězovou reakci. Huntův McLaren se roztočil a narazil do Petersonova Lotusu, který byl vymrštěn do bariér. Náraz rozdrtil přední část vozu a vzápětí do něj ve vysoké rychlosti narazil i Vittorio Brambilla. Hned deset jezdců se zapletlo do jediné hromadné nehody.

Petersonův Lotus vzplál. V době, kdy byly vozy plné paliva, šlo o noční můru. Zatímco traťoví komisaři váhali, James Hunt vyskočil ze svého vozu a běžel k hořícím troskám, aby Petersona vytáhl ven. Teprve poté se podařilo dostat oheň pod kontrolu. Peterson byl převezen do nemocnice v Monze a následně do specializovaného zařízení v Miláně, kde bohužel druhý den ráno zemřel.

Oblíbený Kanaďan zahynul při riskantním manévru

Belgický okruh Zolder byl v roce 1982 dějištěm další Velké ceny Formule 1, nakonec se ale stal místem tragické havárie. Během závěrečné kvalifikace zde přišel o život jeden z nejoblíbenějších jezdců své doby Gilles Villeneuve.

Osudný okamžik přišel 8. května 1982 během závěrečné kvalifikace. Villeneuve ve svém rychlejším Ferrari dojížděl pomalejší vůz Joachima Masse. Mass uhnul doprava, aby umožnil předjetí, ale Villeneuve se ve zlomku vteřiny rozhodl pro stejný směr. Ferrari se dotklo zadní části Massova vozu a v rychlosti téměř 225 km/h bylo vymrštěno do vzduchu. Následoval prudký náraz a úplná destrukce monopostu.

Villeneuve byl vymrštěn z vraku, stále připoutaný k sedadlu a bez helmy. Dopadl desítky metrů od místa nehody. Ostatní jezdci okamžitě přiběhli na pomoc a zdravotníci zasáhli během několika sekund. Villeneuve byl v bezvědomí a utrpěl těžká poranění krční páteře a mozku. O několik hodin později bohužel zemřel.

Náraz do vyprošťovacího vozidla v Suzuce

Okruh Suzuka kombinuje rychlé technické pasáže, dlouhé rovinky a umožňuje jezdcům dosáhnout maximální rychlost až 313 km/h. Vyžaduje ovšem absolutní soustředění při průjezdu zrádnými zatáčkami, vlásenkami i prudkými převýšeními. V neděli 5. října 2014 však čelili jezdci výzvě, která přesahovala samotné závodění.

K jižní části Japonska se blížil tajfun Phanfone, silný tropický cyklon čtvrté kategorie. Oblast zasáhly prudké deště, vysoké vlny a vítr o rychlosti až 150 km/h. V Suzuce vyrazily všechny vozy na zcela mokrých pneumatikách, některé týmy dokonce zvýšily světlou výšku monopostů, aby snížily riziko aquaplaningu.

Po dvacetiminutovém zpoždění odstartoval závod za safety carem před zraky 142 tisíc diváků. Podmínky však zůstávaly extrémně nebezpečné. Ve 42. kole z celkových 53 zesílil déšť. Německý jezdec Adrian Sutil dostal v zatáčce Dunlop smyk, jeho vůz Sauber skončil v kačírku a narazil do bariér. Sutil vyvázl bez zranění, ale závod pro něj skončil. Na trať byl vyslán vyprošťovací jeřáb, zatímco dvojité žluté vlajky upozorňovaly jezdce, aby zpomalili.

O kolo později se však odehrála scéna, která vstoupila do historie Formule 1. Pětadvacetiletý Francouz Jules Bianchi ztratil kontrolu nad svým monopostem Marussia na stejném místě jako Sutil. Přestože jel rychlostí jen přibližně 123 km/h, neměl nad vozem kontrolu.

Jeho monopost narazil přímo do vyprošťovacího vozidla o hmotnosti 6,5 tuny. Náraz způsobil vážné poškození ochranných prvků a těžké poranění pilotovy hlavy. Bianchi byl okamžitě vyproštěn a převezen do nemocnice, kde podstoupil urgentní operaci a byl uveden do umělého spánku. Po devíti měsících svým zraněním bohužel podlehl. 

Zdroj: BBC, The Guardian

Nenechte si ujít
Reklama
Další články