World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Katastrofy
Přírodní živly

Povodně byly nejtragičtějšími přírodními katastrofami v dějinách Česka

Nejvíce obětí extrémního počasí v českých zemích mají na svědomí povodně. Nová studie vědců mapující nejtragičtější události od roku 1851 připomíná ničivé záplavy v západních Čechách, Krkonoších i na Moravě.
4 minuty
 
FOTO: Karelj, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

autor

Marek Kuřina

27. května 2026

Reklama
Reklama

Vědci hned na úvod nové studie upozorňují, že moderní výstražné systémy dnes výrazně snižují počet obětí, riziko přívalových povodní ale zůstává vysoké. Od roku 2000 již totiž nenastala žádná událost, která by dosáhla hranice 20 obětí. Mementem však zůstávají podle časpoisu Natural Hazards and Earth System Sciences právě přívalové povodně kvůli jejich prudkému nástupu, který může účinnost výstrah výrazně snížit.

Nejtragičtější přírodní událostí byla přívalová povodeň v západních Čechách v květnu 1872, která měla 244 obětí. Jedná se o největší známou povodeň tohoto typu, řádila nejen na malých tocích, ale také na řece Berounce, jejíž povodí zabírá téměř 9000 kilometrů čtverečních.

Nešlo o klasickou povodeň, při níž se řeka vylévá z břehů několik dní. Šlo o extrémní přívalovou povodeň vyvolanou neuvěřitelně silnou, a přitom rozsáhlou skupinou neustále se obnovujících bouřek.

Rybníky povodeň nezastavily

Například v Mladoticích tehdy spadlo 237 mm srážek za hodinu a půl, což je množství, které v této oblasti obvykle spadne za čtyři měsíce. K rozsahu katastrofy přispělo i protržení mnoha rybníků. Ovšem obdobná událost by i v současnosti představovala mimořádné riziko, jak ukazuje třeba povodeň v Porýní z července 2021.

Následovaly silné deště a povodeň v červenci 1897 s 88 oběťmi, která nejhůře postihla Krkonoše. Tehdy byly zaznamenány skutečně extrémní denní srážkové úhrny přes 300 mm. Prudké svahy a vysoká nasycenost půdy z předchozích dešťů vyvolaly následné katastrofální povodně na horských řekách.

Například v Dolním Maršově se pod tlakem přívalové vody zřítil dům, ve kterém zahynulo 17 lidí připravujících se na svatbu. Dalších 8 lidí zabily v usedlostech na svahu Obřího dolu mury, tedy bahenní proudy vyvolané silnými dešti.

V živé paměti řady lidí zůstává ničivá povodeň na Moravě a ve Slezsku z července 1997, která si vyžádala 61 obětí. Tuto katastrofu měla na svědomí takzvaná středomořská cyklona, která bohužel uvízla nad naším územím, takže extrémně vysoké srážkové úhrny trvaly celé čtyři dlouhé dny.

Navíc kvůli velkému tlakovému gradientu západně od středu níže srážky výrazně zesílily v horách, zejména v Hrubém Jeseníku a Moravskoslezských Beskydech. Nejtragičtější situace nastala v Troubkách na řece Bečvě, kde během noci ze 7. na 8. července zahynulo 9 lidí.

Zákeřná noční povodeň

Mezi další tragické události patří přívalová „noční“ povodeň z května 1889 na Přešticku v západních Čechách, při níž zahynulo 57 lidí. Bouřky, které tehdy způsobily povodeň, se nehýbaly, takže intenzivní srážky padaly několik hodin na stejném území. Tím, že povodně přišly v noci, zastihly řadu lidí ve spánku.

V nejvíce zasažené obci Jíno, kde divoce proudící voda dosahovala výšky až dvou metrů, tehdy zahynulo 27 lidí, mnoho z nich uvízlo v hroutících se domech nebo byli smeteni povodňovou vlnou. Protože se povodeň stala v noci z 16. na 17. května, tedy po svátku Jana Nepomuckého, byla nazvána Jansko-nepomuckou (Janskou) povodní.

Stoletá povodeň na Vltavě 

Tragické povodně zasáhly v září 1890 také Vltavu a připravily o život 25 lidí. Srážky z konce srpna toho roku zvýšily nasycení povodí na dvojnásobek normální úrovně. Třídenní deště na začátku září pak vedly k tzv. stoleté povodni.

Dne 3. září 1890, kdy hladina Vltavy v Praze stoupala, pracovali armádní ženisté na pontonu při rozebírání cvičného mostu. Ponton byl naneštěstí stržen pod část kamenného Karlova mostu, kde zahynulo 20 vojáků. Další čtyři lidé utonuli ve Vltavě o den později, když hladina řeky dosáhla svého vrcholu a náhle se zřítila část Karlova mostu. Jeden muž pak utonul v potoce Vrchlice v Kutné Hoře.

Zdroj: Natural Hazards and Earth System Sciences, Ústav fyziky atmosféry AV ČR 

Nenechte si ujít
Reklama
Další články