World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Katastrofy
Přírodní živly

Kulturní revoluci v Číně ukončilo obrovské několikasekundové zemětřesení

Byly skoro čtyři hodiny ráno, když se země pod čínským Tangshanem začala rozpadávat na kusy. Během pouhých 16 sekund se hornické město proměnilo v hromadu trosek a tisíce lidí zůstalo uvězněných pod sutinami.
3 minuty
 
FOTO: Pixabay

autor

Tereza Komárková

03. května 2026

Reklama
Reklama

Zemětřesení z roku 1976 se zapsalo do dějin nejen jako nejničivější přírodní katastrofa 20. století, ale také jako událost, která otřásla samotnými základy čínské moci. V červenci toho roku byla podle BBC Čína ochromená. Předseda Mao Ce-tung byl totiž těžce nemocný a jeho kulturní revoluce uvrhla zemi do chaosu.

Věda, nové technologie i odborníci byli utlačováni, přestože právě čínští vědci o rok dříve dokázali předpovědět několik zemětřesení a zachránit tisíce životů. Místo uznání byli ale zbaveni svých funkcí. Rozhodnutí, které se ukázalo být jako zcela fatální.

Město na nestabilním podloží

Tangshan na katastrofu podobných rozměrů nebyl vůbec připraven. Téměř celé město stálo na velmi nestabilní půdě a budovy neměly základy ukotvené v pevném podloží. Když ve 3:42 udeřilo zemětřesení o magnitudě 7,8, zem se proměnila doslova v tekutý písek.

Domy se bortily, silnice mizely, celé čtvrti se zhroutily během okamžiku. Za 16 sekund bylo město prakticky celé zničeno. Ráno odhalilo obraz absolutní zkázy. Pod troskami ležely stovky tisíc lidí. Ti, kteří přežili, začali bez váhání prohrabávat své okolí holýma rukama. Snažili se zachránit rodiny, sousedy a přátele. Čas ovšem běžel.

Druhý otřes a zrada vlády

Odpoledne přišla další rána. Druhé zemětřesení o síle 7,1. Dva ničivé otřesy během jediného dne proměnily přežití v boj proti beznaději. Obyvatelé Tangshanu dokázali zachránit přibližně 80 % lidí uvězněných pod troskami.

Přesto stovky tisíc zraněných zůstávaly bez pomoci. Vedení země, známé jako „Gang čtyř“ (šlo o radikální frakci v Komunistické straně Číny), odmítlo humanitární pomoc ze zahraničí. Utrpení města je nezajímalo. Na tento postoj svých vůdců Čína nikdy nezapomněla.

Statisíce mrtvých a konec jedné éry

Oficiální čísla mluvila o 242 679 mrtvých. Nejvíce ze všech zemětřesení ve 20. století. Některé odhady však uvádějí, že obětí mohlo být až 700 000.

Krátce po katastrofě Mao zemřel. Gang čtyř byl uvězněn za zradu čínského lidu. Kulturní revoluce skončila. Univerzity se znovu otevřely, věda a technologie se vrátily do centra pozornosti a ekonomický růst se stal prioritou. Čína se vydala na cestu, která z ní udělala světovou ekonomickou velmoc. Tangshan byl znovu postaven. Dnes má přes tři miliony obyvatel a z trosek vyrostlo prosperující město.

Když se země otřese, mění se dějiny

Mnozí odborníci se domnívají, že zemětřesení z roku 1976 sehrálo zásadní roli v pádu kulturní revoluce i politických struktur kolem vůdce Mao Ce-tunga. Pokud je to pravda, pak žádná jiná přírodní katastrofa neměla tak obrovský politický dopad.

Velké zemětřesení v Tangshanu zůstává mementem a hlavně připomínkou, že když se země začne třeba jen na pár sekund hýbat, člověk nemá prakticky žádnou šanci, jak vyváznout.

Zdroj: BBC, Britannica

Nenechte si ujít
Reklama
Další články