Virus Nipah patří do rodiny Henipavirus a je přirozeně přenášen netopýry rodu Pteropus, známými jako "létající lišky" nebo kaloni. Virus se může podle BBC přenášet na jiná zvířata i na člověka, a jakmile se dostane do lidského těla, dokáže způsobit závažné a často smrtelné onemocnění.
První případy infekce byly zaznamenány již v roce 1998 u chovatelů prasat v Malajsii, kde virus způsobil více než stovku úmrtí. Od té doby se Nipah objevuje pravidelně zejména v Bangladéši a Indii, hlášen byl ale i na Filipínách, Singapuru a v dalších částech jihovýchodní Asie.
Nové ohnisko v Indii
Koncem ledna 2026 indické úřady potvrdily dva případy infekce virem Nipah ve svazovém státě Západní Bengálsko u dvou zdravotních sester z nemocnice v Barasatu u Kalkaty. Obě ženy prodělaly tíživé neurologické a respirační příznaky a byly hospitalizovány a jsou v izolaci.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo testováno více než 190 kontaktů těchto pacientek, přičemž zatím u žádného z nich nebyla prokázána nákaza a žádné další případy se dosud neobjevily. WHO zároveň zdůraznila, že i když virus představuje závažné onemocnění, riziko globálního šíření je zatím považováno za nízké.
Podobný případ zaznamenala i sousední Bangladéš, kde žena mezi 40 a 50 lety zemřela po infekci v období, kdy bylo pravidelně hlášeno sezónní šíření viru Nipah, často spojené s konzumací syrové palmové šťávy kontaminované netopýřím slizem a močí.
Jak se Nipah přenáší a jaké jsou příznaky
Virus se nejčastěji přenáší ze zvířat na člověka, například při kontaktu s infikovanými netopýry, prasaty nebo kontaminovanými potravinami. Problém je, že může být také přenesen z člověka na člověka při těsném dlouhodobém kontaktu, například v rodinách nebo zdravotnických zařízeních.
Po infikování se příznaky objevují obvykle během 3–14 dnů. Nejprve přichází vysoká horečka, bolest hlavy, svalová slabost, zvracení nebo bolest v krku, ale u mnoha pacientů se nemoc rychle vyvine do zápalu plic, encefalitidy (otok mozku), zmatenosti, záchvatů a během 24 až 48 hodin může pacient upadnout do bezvědomí.
Nebezpečím vysoká úmrtnost
Jedním z nejnebezpečnějších rysů viru Nipah je jeho vysoká úmrtnost. V různých ohniscích se pohybuje mezi 40 % a 75 % nakažených, což je výrazně více než u většiny běžných respiračních virů, včetně covidu-19.
Na druhou stranu, i když se virus šířil některými kontakty mezi lidmi, není dosud považován za vysoce nakažlivý a jeho šíření je omezené především na blízké kontakty a v rámci prostředí s nedostatečnou kontrolou infekcí.
Nemáme vakcínu ani lék
Další výraznou hrozbou je, že neexistuje schválená vakcína ani specifický antivirový lék proti tomuto viru. Léčba spočívá pouze v intenzivní podpůrné péči, která může pacientům pomoci překonat nejzávažnější fáze nemoci a zvýšit šanci na přežití.
Některé vakcíny a léčiva jsou ovšem již v různých fázích výzkumu a klinických testů. Přestože WHO aktuálně hodnotí globální riziko šíření jako nízké, odborníci zdůrazňují, že další ohniska mohou vypuknout velmi rychle, zejména v oblastech, kde se virus přirozeně vyskytuje v netopýřích populacích.
Navíc klimatické změny, změna využití krajiny a zvýšená interakce lidí s přírodou zvyšují riziko přenosu ze zvířete na lidi, což by mohlo vést k většímu počtu lokálních výskytů onemocnění nebo k situacím, kdy se virus bude šířit dál.
Další pandemie na obzoru?
Virus Nipah je proto považován za jednu z nejzávažnějších hrozeb, která může spustit další pandemii, pokud dojde ke kombinaci vlastností, které se epidemiologové nejvíce obávají: k rázné mutaci viru a zvýšenému přenosu mezi lidmi při současné vysoké mobilitě celosvětové populace.
Zatím je situace monitorována zejména v jihoasijských zemích, ale svět se učí ze zkušeností s covidem. Včasné rozpoznání ohnisek, transparentní sdílení dat a rychlá reakce zdravotnických systémů je základem toho, aby lokální nákaza nepřerostla v globální katastrofu.
Zdroj: BBC, The Guardian




