World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Historie a záhady
Záhady historie

Češi v raném středověku přestali jíst proso, vrhli se naopak na sladkovodní ryby

Stravovací návyky obyvatel Čech se v raném středověku radikálně proměnily. Nová zjištění vědců dokládají v mladší fázi raného středověku úpadek dříve dominantního prosa, které měli v oblibě už první Slované.
4 minuty
 
FOTO: Pixabay

autor

Marek Kuřina

06. května 2026

Reklama
Reklama

Úpadek zájmu o tuto plodinu měl patrně více důvodů, mezi jinými šlo o širší změny v zemědělské technologii a využití půdy. Výzkum populace, pohřbené v raně středověké Staré Boleslavi, která se před polovinou 11. století stala díky založení nejstarší kolegiátní kapituly v Čechách církevním centrem prvořadého významu, ukázal podle časopisu Journal of Archaeological Science: Reports i na další „dietní transformaci“ související i s vlivem církevního prostředí.

Proso bylo dlouho hlavní plodinou jídelníčku Slovanů. Setkáváme se s ním už v době stěhování národů, kdy Slované nejčastěji konzumovali mléko, proso a med, a tím se odlišovali od starých Germánů, kteří naopak podle jiných výzkumů holdovali vepřovému masu. Dominanci prosa jako základní stravy máme doloženou i z velkomoravského období. V Čechách bylo běžnou součástí stravy v raném středověku, minimálně na venkově.

Ve významných sídelních aglomeracích jako byla Praha nebo Stará Boleslav tomu ale bylo jinak. Výsledky prokazují téměř úplnou absenci prosa ve stravě v obou sídelních aglomeracích, což naznačuje, že v populaci 11. století byla přítomna dietní dichotomie v konzumaci prosa. Obyvatelé center konzumovali méně prosa než na venkově.

Opuštění pěstování prosa během středověku vědci zdokumentovali jak archeobotanicky, tak na základě izotopů uhlíku a dusíku. Základní příčiny změn mohou být socioekonomické, protože proso bylo často považováno za plodinu nižších majetkových vrstev, především kvůli nízkým nárokům na kvalitu půdy.

Úpadek oblíbené raně středověké plodiny mohl být také součástí širší změny v zemědělské technologii a využití půdy během vrcholného středověku. Jelikož je proso termofilní rostlina, mohla být jednou z příčin změna klimatu ve vrcholném středověku, spolu s rozšiřováním zemědělských oblastí do vyšších nadmořských výšek. Pěstování prosa také vyžaduje relativně velké množství lidské práce, což z něj nečiní ideální plodinu pro vyživování rostoucí populace v centrálních oblastech.

Štika jako delikatesa

Nové výzkumy zároveň odhalily i další změny, a to je zájem o sladkovodní ryby. Nárůst spotřeby živočišných produktů nová data ze Staré Boleslavi dokumentují po roce 1150 n. l. Některé důkazy jsou přitom ještě staršího data, ale souvisí pouze s pohřebištěm, obklopujícím hlavní sakrální stavbu ve Staré Boleslavi, kapitulní baziliku.

Větší obliba ryb patrně souvisí se změnami v náboženském myšlení a s rostoucím tlakem na dodržování křesťanských pravidel. V českém prostředí se ryby nekonzumovaly výhradně během půstu, ale byly pravidelnou součástí jídelníčku. Některé druhy, například štika, byly na šlechtických dvorech považovány za luxusní delikatesy.

Historické prameny naznačují, že pravidelný týdenní přísun ryb byl pokryt místní produkcí. Více ryb celkem logicky konzumovali kněží a obecně lidé spojení se staroboleslavskou kolegiátní kapitolou, tedy tehdejší honorace.

Stará Boleslav jako centrum Čech

Raně středověký hrad ve Staré Boleslavi byl založen kolem roku 900 n. l. jako jeden z opěrných bodů tehdy vládnoucí přemyslovské dynastie. Před polovinou 11. století (1039–46) zde český kníže Břetislav I. založil monumentální baziliku a významnou církevní instituci, kolegiátní kapitulu. Místo bylo pravděpodobně vybráno v souvislosti s kultem knížete Václava, který zde byl zavražděn v roce 935 n. l. a později se stal patronem českého národa a nejvýznamnějším českým světcem.

Z dynastického centra s roubenými víceprostorovými domy a jedním z nejstarších kostelů v Čechách, opevněného zcela unikátní celokamennou hradbou z 10. století, se Stará Boleslav před polovinou 11. století stala prvořadou církevní lokalitou.

Zdroj: Journal of Archaeological Science: Reports, RES-HUM

Nenechte si ujít
Reklama
Další články