Paříž, je krátce po jedné hodině ráno. V tunelu pod mostem Pont de l’Alma se ozývá ohlušující rána. Luxusní mercedes naráží ve vysoké rychlosti do betonového pilíře. V autě sedí podle BBC čtyři lidé, mezi nimi i šestatřicetiletá Diana Spencer, žena, kterou celý svět zná jako princeznu Dianu.
V kritickém stavu je převezena do nemocnice Pitié-Salpêtrière. Lékaři několik hodin bojují o její život. Nad ránem ale přichází zpráva, která šokuje celý svět. Princezna z Walesu zemřela.
Z obyčejné aristokratky ikonou světa
Když se mladá Diana Spencer v roce 1981 provdala za britského následníka trůnu, prince Charlese, sledovaly svatbu stovky milionů lidí. Z nenápadné aristokratky (pocházela z jedné z nejstarších a nejvýznamnějších britských aristokratických rodin) se během několika let stala nejsledovanější ženou planety.
Brzy totiž bylo jasné, že Diana není jen další členkou královské rodiny. Díky své empatii a otevřenosti si vysloužila přezdívku „princezna lidu“. Navštěvovala nemocnice, podporovala charitativní projekty, bojovala proti stigmatizaci nemocných s AIDS nebo za zákaz používání nášlapných min. Právě to z ní udělalo jednu z nejoblíbenějších veřejných osobností své doby.
Láska pod drobnohledem
V létě roku 1997 byla Diana již rok rozvedená s princem Charlesem (dnes král Karel III.). Její nový vztah s egyptským producentem Dodim Al-Fayedem přitahoval obrovskou mediální pozornost. Pár trávil dovolenou ve Středomoří a kamkoli přijel, pronásledovali ho paparazzi.
31. srpna přilétají do Paříže. Večer večeří v luxusním hotelu Ritz, který patří Dodimu Al-Fayedovi staršímu. Venku už čekají fotografové, připravení zachytit každý jejich krok. Krátce po půlnoci se Diana a Dodi rozhodnou odjet do jeho pařížského bytu.
Osudná jízda
Aby hvězdný pár unikl dotěrným fotografům, vyzkouší zaměstnanci hotelu trik. Několik aut odjíždí od předního vchodu jako návnada. Diana s Dodim mezitím nastupují do jiného vozu, který vyjíždí zadním vchodem. Za volant usedá Henri Paul, šéf bezpečnosti hotelu.
Jenže paparazzi plán rychle prohlédnou. Několik motocyklů a aut se okamžitě vydává za mercedesem. Henri Paul se snaží pronásledovatelům ujet. Vůz zrychluje a vjíždí do tunelu pod mostem Pont de l'Alma. Podle vyšetřovatelů jel rychlostí kolem 150 kilometrů za hodinu. Pak přichází okamžik, který změní historii. Řidič ztrácí kontrolu nad vozem. Mercedes naráží do pilíře tunelu.
Tři mrtví, jeden přeživší
Dodi Al-Fayed i řidič Henri Paul umírají na místě. Princezna Diana přežije samotný náraz, ale utrpí vážná vnitřní zranění. Po převozu do nemocnice ještě několik hodin bojuje o život. Nakonec však svým zraněním podlehne.
Jediným přeživším je bodyguard Trevor Rees-Jones, který seděl na předním sedadle. Jako jediný měl přitom zapnutý bezpečnostní pás.
Vyšetřování a následné spekulace
Tragédie okamžitě vyvolala množství otázek. Francouzské i britské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování. Analýza ukázala, že řidič Henri Paul měl v krvi výrazně vyšší hladinu alkoholu, než dovoloval zákon, navíc užíval také antidepresiva. Vyšetřovatelé zvažovali i další faktory, například jakou roli měli paparazzi nebo možnou účast bílého vozu Fiat Uno, který mohl být do nehody zapleten.
Veřejný prostor následně zaplavily konspirační teorie. Otec Dodiho Al-Fayeda dokonce tvrdil, že šlo o naplánovanou vraždu. Oficiální závěr vyšetřování byl ale jednoznačný: tragédii způsobila kombinace alkoholu, vysoké rychlosti a nebezpečné jízdy.
Miliony květin na rozloučenou
Zpráva o smrti princezny Diany vyvolala neuvěřitelnou vlnu emocí. Před londýnským Kensingtonským palácem se během několika dní nahromadily miliony květin. Lidé stáli hodiny ve frontě, aby mohli podepsat kondolenční knihy.
6. září 1997 sledovalo pohřeb ve Westminsterském opatství během televizního vysílání přibližně 2,5 miliardy diváků po celém světě. Nezapomenutelným symbolem se stal obraz dvou chlapců, princů Williama a Harryho, kteří kráčeli za rakví své matky.
Princezna Diana zemřela ve věku pouhých 36 let. Přesto za sebou zanechala odkaz, který přetrvává dodnes. Byla ženou, která dokázala změnit způsob, jakým svět vnímá královskou rodinu a také to, jak veřejné osobnosti mohou využít svou popularitu k pomoci druhým.




