World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

Wild-life & Planet

Obrovský výtrysk hmoty míří na Zemi z neznámého tělesa ukrytého v hlubinách vesmíru

AUTOR: Marie Slováková

Historie a záhady
Záhadné památky

Arménské Stonehenge je nejstarší pravěkou astronomickou observatoří na světě

Na první pohled to vypadá jako takový zvláštní kamenný les rostoucí na náhorní plošině v arménské provincii Syunik. Více než 200 mohutných menhirů stojí ve zvlněných řadách, kruzích a liniích vysoko nad údolím řeky Dar. Proč a kdo je takto postavil, je dodnes předmětem debat odborníků i nadšenců tajemných záhad.
3 minuty
 
FOTO: Sarkisianarto, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

autor

Marek Kuřina

30. ledna 2026

Reklama
Reklama

Tento starodávný komplex, známý jako Karahunj nebo Zorats Karer (v překladu "hlas kamene"), bývá někdy archeology nazýván arménským Stonehenge, ovšem jeho tajemství je pravděpodobně mnohem starší a možná i hlubší.

Kultovní tajemné místo se nachází asi 200 kilometrů od Jerevanu a leží na náhorní plošině v nadmořské výšce kolem 1 770 metrů. Kamenné monolity váží až 10 tun a některé dosahují výšky přes 3 metry. Celkem zabírají území o rozloze několika hektarů, přičemž kolem 80 kamenů má v sobě vyvrtané kruhové otvory, které přitahují pozornost vědců i návštěvníků.

Někteří badatelé věří, že tyto otvory mohly sloužit jako primitivní astronomické „hlavice“, sloužící k pozorování pohybu Slunce, Měsíce a některých vybraných hvězd. To by vysvětlovalo, proč je celé místo uspořádáno v určitých směrech a liniích.

Podle odhadů některých odborníků mohl být tento komplex používán jako observatoř už před sedmi až osmi tisíci lety, což by z něj učinilo jeden z nejstarších známých astronomických komplexů na světě, starší než slavný britský Stonehenge o tisíce let.

Více než jen kameny

Původně někteří archeologové viděli v Karahunji pouze pohřebiště nebo náboženský monument, ale od 80. let 20. století začala převládat teorie, že jeho uspořádání nesloužilo jen rituálům, ale i praktickému účelu, například ke sledování cyklů oblohy a orientaci v čase.

Výzkumy některých astronomů naznačují, že určité linie kamenů byly orientovány směrem k východu či západu při letním či zimním slunovratu, případně nějak souvisely s dalšími významnými astronomickými událostmi.

Stejně tak je zajímavé i samotné jméno místa. „Karahunj“ je často vykládáno jako „zpívající kameny“ nebo „mluvící kameny“, protože když vítr vane přes zmíněné otvory v kamenech, vydávají podivné zvuky. Tento jev dává další mystický náboj již tak dostatečně fascinujícímu místu, které se stále nachází na pomezí mezi starověkou vědou a legendou.

Pravěké komunitní centrum

Přes množství teorií a výzkumů kolem Karahunje stále neexistuje všeobecná shoda, jak přesně fungoval a k čemu byl určen. Zatímco část odborníků ho vidí jako primitivní astronomickou observatoř, jiní poukazují i na hroby a další archeologické nálezy, které mohou naznačovat dualitu funkcí, možná kombinaci sakrálního, astronomického a komunitního centra.

Ať už byla pravda jakákoli, Karahunj zůstává jedním z nejzáhadnějších a nejstarších megalitických památek na světě, které nás stále nutí klást otázky o tom, jak naši předkové vlastně chápali svět kolem sebe a co všechno dokázali bez moderní vědy a techniky.

Zdroj: National Geographic, Carahunge

Nenechte si ujít
Reklama
Další články