Tento starodávný komplex, známý jako Karahunj nebo Zorats Karer (v překladu "hlas kamene"), bývá někdy archeology nazýván arménským Stonehenge, ovšem jeho tajemství je pravděpodobně mnohem starší a možná i hlubší.
Kultovní tajemné místo se nachází asi 200 kilometrů od Jerevanu a leží na náhorní plošině v nadmořské výšce kolem 1 770 metrů. Kamenné monolity váží až 10 tun a některé dosahují výšky přes 3 metry. Celkem zabírají území o rozloze několika hektarů, přičemž kolem 80 kamenů má v sobě vyvrtané kruhové otvory, které přitahují pozornost vědců i návštěvníků.
Někteří badatelé věří, že tyto otvory mohly sloužit jako primitivní astronomické „hlavice“, sloužící k pozorování pohybu Slunce, Měsíce a některých vybraných hvězd. To by vysvětlovalo, proč je celé místo uspořádáno v určitých směrech a liniích.
Podle odhadů některých odborníků mohl být tento komplex používán jako observatoř už před sedmi až osmi tisíci lety, což by z něj učinilo jeden z nejstarších známých astronomických komplexů na světě, starší než slavný britský Stonehenge o tisíce let.
Více než jen kameny
Původně někteří archeologové viděli v Karahunji pouze pohřebiště nebo náboženský monument, ale od 80. let 20. století začala převládat teorie, že jeho uspořádání nesloužilo jen rituálům, ale i praktickému účelu, například ke sledování cyklů oblohy a orientaci v čase.
Výzkumy některých astronomů naznačují, že určité linie kamenů byly orientovány směrem k východu či západu při letním či zimním slunovratu, případně nějak souvisely s dalšími významnými astronomickými událostmi.
Stejně tak je zajímavé i samotné jméno místa. „Karahunj“ je často vykládáno jako „zpívající kameny“ nebo „mluvící kameny“, protože když vítr vane přes zmíněné otvory v kamenech, vydávají podivné zvuky. Tento jev dává další mystický náboj již tak dostatečně fascinujícímu místu, které se stále nachází na pomezí mezi starověkou vědou a legendou.
Pravěké komunitní centrum
Přes množství teorií a výzkumů kolem Karahunje stále neexistuje všeobecná shoda, jak přesně fungoval a k čemu byl určen. Zatímco část odborníků ho vidí jako primitivní astronomickou observatoř, jiní poukazují i na hroby a další archeologické nálezy, které mohou naznačovat dualitu funkcí, možná kombinaci sakrálního, astronomického a komunitního centra.
Ať už byla pravda jakákoli, Karahunj zůstává jedním z nejzáhadnějších a nejstarších megalitických památek na světě, které nás stále nutí klást otázky o tom, jak naši předkové vlastně chápali svět kolem sebe a co všechno dokázali bez moderní vědy a techniky.
Zdroj: National Geographic, Carahunge




