Wild-life & Planet

Pod Itálií se děje něco zvláštního. Zemská kůra se pomalu rozjíždí jako zip

AUTOR: Marie Slováková

World of Secrets

Ležel hluboko pod zemí vedle kostí pravěkého zvířete. Hliníkový klín dodnes mate vědce

AUTOR: Marek Kuřina

Válka a konflikty

Torpédo, které Američané nikdy neměli. Sovětský Škval letěl pod vodou rychlostí 370 km/h

AUTOR: Marie Slováková

Historie a záhady
Starověký svět

Archeologové vytáhli z moře prsten s vyobrazením ztraceného divu světa

U egyptské Alexandrie objevili vědci vzácný bronzový prsten, na kterém je vyobrazen slavný maják, jeden ze sedmi divů starověkého světa. Nález pochází z místa, kde kdysi stál královský palác na dnes zatopeném ostrově. Mohl prsten patřit někomu, kdo se podílel na správě monumentální stavby?
5 minut
 
FOTO: Wikimedia Commons, public domain

autor

Marie Slováková

10. října 2026

Reklama
Reklama

Alexandrijský maják po staletí ukazoval cestu lodím, které mířily do jednoho z nejvýznamnějších přístavů starověkého Středomoří. Jeho silueta dominovala pobřeží Egypta a stavba se stala symbolem bohatství i technických schopností tehdejší civilizace. Dnes z ní na souši nic nezůstalo. Její pozůstatky leží pod hladinou moře.

Nyní archeologové získali neobvyklou stopu k tomu, jak mohl slavný monument vypadat. Při podmořském výzkumu u Alexandrie našli bronzový pečetní prsten s vyobrazením majáku. Podle Evropského institutu podmořské archeologie (IEASM), který výzkum vede, jde o první nález tohoto druhu.

Prsten byl objeven při vykopávkách na zatopeném ostrově Antirhodos, kde se ve starověku nacházel královský palác. Nejde tedy jen o další předmět vytažený z moře. Jeho význam spočívá také v místě nálezu, tedy v někdejším mocenském centru Alexandrie.

Prsten mohl sloužit jako podpis

Pečetní prsteny měly ve starověku praktickou i reprezentativní funkci. Jejich majitelé je používali k otiskování obrazce do vosku nebo jiné měkké hmoty, například při uzavírání dopisů či ověřování dokumentů. Pečeť mohla potvrzovat totožnost člověka nebo původ zásilky. U významných osob zároveň ukazovala jejich postavení.

Nově nalezený prsten zdobí obraz Alexandrijského majáku. Jeho podoba podle archeologů odpovídá vyobrazením stavby na mincích z druhého století našeho letopočtu. Právě starověké mince patří k důležitým pramenům, podle nichž se historici snaží zrekonstruovat vzhled dnes zaniklého monumentu.

Zatím však není jisté, kdy přesně prsten vznikl, kdo ho nosil ani k čemu konkrétně sloužil. Nelze proto tvrdit, že patřil přímo správci majáku nebo že jeho majitel měl na starosti provoz celé stavby.

Archeologové přesto připouštějí, že objev může souviset s administrativním zázemím někdejšího královského areálu. Přítomnost předmětu s vyobrazením majáku na tak významném místě by mohla naznačovat, že se zde vyřizovaly také záležitosti spojené s jeho správou.

Stavba vysoká jako mrakodrap

Alexandrijský maják, známý také jako Faros, byl postaven na ostrově Faros u vstupu do přístavu. Jeho vybudování se obvykle klade do třetího století před naším letopočtem, do období vlády egyptské dynastie Ptolemaiovců. Ti navázali na odkaz Alexandra Velikého, jehož říše se po smrti rozpadla na několik nástupnických států.

Přesná podoba ani výška stavby nejsou s jistotou známy. Odhady se pohybují kolem 110 až 140 metrů. Pokud se blížily skutečnosti, patřil maják po dlouhou dobu k nejvyšším stavbám na světě. Jeho význam ale nespočíval pouze ve výšce. Pomáhal námořníkům orientovat se u pobřeží, které bylo pro lodě nebezpečné kvůli mělkým vodám a útesům.

Monument přežil mnoho generací. Postupně ho však poškodila série zemětřesení, která zasáhla oblast v průběhu několika staletí. Na počátku 14. století už byla stavba těžce poničená. Část kamenů byla později využita při budování pevnosti na pobřeží, dnešní citadely Qaitbay.

Maják se tak proměnil v jednu z největších archeologických záhad starověku. Dochované texty se v některých detailech rozcházejí a pozdější vyobrazení často vycházejí z představ svých autorů. Archeologové proto skládají jeho podobu z drobných stop, z historických popisů, mincí a dochovaných částí stavby.

Potopené město vydává další svědectví

Prsten nebyl jediným předmětem, který archeologové v oblasti ostrova Antirhodos objevili. Podmořské vykopávky odhalují také keramické nádoby, amfory, olejové lampy a úlomky skla. Některé nálezy pocházejí ze čtvrtého století před naším letopočtem, jiné z prvních staletí našeho letopočtu.

Na ostrově stál ptolemaiovský palác a chrám zasvěcený bohyni Isis. Starověké prameny popisují ostrov Antirhodos s palácem a přístavem, přičemž jeho okolí bylo spojeno s politickým i společenským životem tehdejších vládců. Dnes leží jeho pozůstatky pod hladinou východního přístavu.

Podmořská archeologie je přitom velmi náročná. Viditelnost bývá špatná, dno je nerovné a jednotlivé předměty či stavební bloky mohou ležet rozptýlené na velké ploše. Každý nález je proto nejprve podrobně zadokumentován a následně zasazen do kontextu.

Zdroj: European Institute for Underwater Archaeology, Smithsonian Magazine 

Nenechte si ujít
Reklama
Odvrácená strana dějin

Černá smrt změnila Evropu. Miliony lidí zemřely, strádala překvapivě i příroda

Autor: Marek Kuřina

20. října 2026

Další články