Příběh takzvaného Aiudského klínu začal v první polovině 70. let v Rumunsku, poblíž města Aiud, kde dělníci při těžbě písku u řeky Mureš narazili přibližně deset metrů pod povrchem na trojici zvláštních předmětů.
Dva z nich byly později spojovány s kosterními pozůstatky mastodonta, velkého pravěkého příbuzného dnešních slonů. Jejich stáří se odhaduje na desítky tisíc let. Třetí nález však vypadal úplně jinak. Šlo o kovový předmět zvláštního klínovitého tvaru, který po očištění připomínal opracovaný technický díl.
Už samotná skutečnost, že se něco takového nacházelo hluboko v zemi společně s fosilními pozůstatky pravěkého zvířete, byla pozoruhodná. Ještě podivnější se ale ukázalo být jeho složení.
Slitina kovu z pravěku
Následné analýzy ukázaly, že předmět je tvořen především hliníkem, doplněným dalšími kovy a prvky. Právě tato skutečnost se stala základem celé záhady. Hliník je dnes naprosto běžným materiálem, který používáme prakticky všude, od automobilů a letadel přes stavebnictví až po elektroniku.
Jeho průmyslová výroba se však rozvinula až v 19. století. Představa, že by se opracovaný hliníkový předmět mohl nacházet ve vrstvě staré desítky či dokonce stovky tisíc let, proto působí na první pohled absurdně.
Právě tady se ale do příběhu dostává jeden z nejpodivnějších údajů. Podle některých zdrojů měl být Aiudský klín starý přibližně 250 tisíc let. Toto číslo se následně začalo objevovat v knihách, časopisech i na internetu a postupně se stalo jedním z hlavních argumentů pro tvrzení, že předmět představuje důkaz existence technologicky vyspělé civilizace v hluboké minulosti. Ve skutečnosti však není zcela spolehlivě doloženo, že samotný kovový předmět byl skutečně datován na 250 tisíc let.
Hliníkový předmět totiž nelze jednoduše datovat stejnými metodami jako například organické pozůstatky. Často uváděné stáří se vztahuje spíše k okolnostem nálezu a interpretaci vrstev, v nichž byl předmět objeven. Některé pozdější analýzy navíc naznačily, že jeho vlastnosti nemusí odpovídat předmětu starému stovky tisíc let. Přesto zůstává zajímavá otázka: pokud nebyl předmět vyroben v pravěku, jak se vlastně dostal do země?
Od záhady k teoriím o UFO
Jakmile se informace o nálezu rozšířily mimo odborné kruhy, začaly kolem něj vznikat nejrůznější teorie. Nejodvážnější z nich tvrdí, že Aiudský klín mohl být částí mimozemského stroje. Někteří zastánci této hypotézy dokonce spekulovali, že by mohlo jít o část přistávacího mechanismu neznámého létajícího objektu, který se na Zemi dostal v dávné minulosti.
Pokud by byl předmět skutečně starý stovky tisíc let, šlo by samozřejmě o mimořádný objev. Znamenalo by to, že někdo v době, kdy podle současných poznatků lidé ještě žádnou technologickou civilizaci neměli, dokázal vyrobit složitý kovový předmět. A právě proto se Aiudský klín pravidelně objevuje v knihách a dokumentech věnovaných UFO, záhadným archeologickým nálezům a hypotézám o dávných návštěvnících z vesmíru.
Pro mimozemský původ ale neexistuje žádný přímý důkaz. Stejně tak nemáme důkaz, že by předmět vyrobila nějaká neznámá pravěká civilizace. Jeho samotný vzhled navíc nemusí znamenat, že jde o technologicky sofistikovaný výrobek. Naopak se nabízí mnohem obyčejnější vysvětlení.
Méně senzační varianta
Skeptici se domnívají, že může jít o relativně moderní průmyslový nebo strojní díl, který se do země dostal až v novější době. V takovém případě by nebylo nutné přepisovat dějiny lidské civilizace ani hledat vysvětlení ve vesmíru. Mohlo se stát, že se při těžbě dostal do starší vrstvy sedimentu.
Právě přesné okolnosti nálezu však zůstávají problematické. Původní dokumentace případu není natolik jednoznačná, aby umožnila jednoduše určit, odkud předmět pochází a jak dlouho se v zemi nacházel. Navíc se během desetiletí objevovaly různé verze celého příběhu. Liší se například údaje o roku nálezu, označení pravěkého zvířete i přesném chemickém složení kovového objektu.
Aiudský klín přesto zůstává fascinující záhadou. Je jedním z příkladů takzvaných „out-of-place artifacts“ – předmětů, které se podle svých zastánců nacházejí na místě nebo v době, kam podle jejich vlastností údajně nepatří. Některé z těchto případů mají nakonec zcela obyčejné vysvětlení, jiné jsou založeny na nepřesných údajích nebo pozdějších legendách.
Aiudský nález stojí někde mezi tím. Nemáme přesvědčivý důkaz, že jde o technologický artefakt starý čtvrt milionu let. Nemáme ani důkaz, že pochází z mimozemské lodi. Zároveň však zůstává předmětem s nejasnou historií, kolem něhož se za více než padesát let nahromadilo obrovské množství protichůdných tvrzení.
Zdroj: Yahoo News, Pinterest
